Počet záznamů: 1  

Wichterlová, Hana, 1903-1990

  1. harmonizováno (jn19990210824)
    Idj0002258
    JménoWichterlová, Hana, 1903-1990
    Viz též manžel: Stefan, Bedřich, 1896-1982
    bratr: Wichterle, Otto, 1913-1998
    CharakteristikaNarozena 2. 3. 1903 v Prostějově, zemřela 29. 8. 1990 v Praze. Sochařka.
    Národnost česká
    PohlavíŽenské
    Narození 2. 3. 1903 (02.03.1903 - 02.03.1903)   Prostějov (Česko)
    Úmrtí 29. 8. 1990 (29.08.1990 - 29.08.1990)   Praha (Česko)
    Studium 1919-1925 (1919 - 1925)   Akademie výtvarných umění v Praze; malířská přípravka, od 1922 sochařská speciálka  Praha (Česko)
    učitel: Loukota, Josef, 1879-1967
    učitel: Bukovac, Vlaho, 1855-1922
    učitel: Obrovský, Jakub, 1882-1949
    učitel: Štursa, Jan, 1880-1925
    Členství od 1931 (1931)   Spolek výtvarných umělců Mánes
    Profese sochařky
    Zdroj pro MA[01] Wichterlová, Hana - Jůzová, Eva - Jůza, Michal. Sochařka Hana Wichterlová. V Litoměřicích : Galerie výtvarného umění v Litoměřicích, 2000. 136 s.. ISBN 80-85090-39-2.
    Zdroj pro NALiterární noviny 12/2001, str. 9 (biografické údaje)
    NKC
    www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 24. 6. 2013 (data)
    Český biografický slovník (data)
    Odkaz na wwwhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Wichterlov%C3%A1
    ŽivotopisHana Wichterlová se narodila 2. 3. 1903 v Prostějově. V l. 1919 až 1925 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze, nejprve v malířské přípravce u J. Loukoty, V. Bukovace a J. Obrovského, od r. 1922 v sochařské speciálce u Jana Štursy. Náleží k nejvýznamnějším osobnostem českého moderního sochařství. Během studijního pobytu v Paříži mezi l. 1926 a 1930 se důkladně seznámila s problematikou soudobého sochařského umění. V díle Torzo s vázou (1928-29) se projevují ohlasy C. Brancusiho, zatímco Kompozice (1929-30) se ocitá na pomezí abstraktní tvorby, i když v ní dominují kubistické podněty. Je raným příkladem úsilí o dematerializaci plastiky. Ve svém nejvýznamnějším předválečném díle a zároveň jedné z nejzávažnějších plastik českého meziválečného umění, v Pupenu (1932), pracuje s tvaroslovím elementárních organických forem, jež se stávají symbolem přírodního růstu a elementární životní energie. V tomto díle zhodnotila svůj pařížský pobyt, zejména lekci bližšího poznání sochařského díla Brancusiho. Jde o syntézu autorčina stálého zájmu o přírodu s východním myšlením. Konkrétní vegetabilní námět Pupenu poskytl východisko i k dalším obdobně zaměřeným pracím z druhého tvůrčího období 60. a 70. let, jejichž abstraktní forma měla vždy jako východisko přírodní námět. Posledních dvacet let pracovala na figurální plastice Mahuleny, jejímž námětem byla symbióza stromu a ženského těla, zůstala však nedokončena. Zemřela 29. 8. 1990 v Praze.
    Neveřejná poznámkaZáznam neprošel revizí podle pravidel RDA.
    Poslední změna20171002004534.2
    URL Wikipedie CZ
    Wikipedie
    Národní autority
    Katalog NK ČR
    abART
    Registr sbírek výtvarného umění
    Odkazy (1) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů)
    Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    osoba

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.