Počet záznamů: 1
Orlik, Emil, 1870-1932
harmonizováno (jn19990006276) Id 0002136 Jméno Orlik, Emil, 1870-1932 Charakteristika Narozen 21.7.1870 v Praze, zemřel 28.9.1932 v Berlíně. Kreslíř, malíř, grafik a pedagog. Národnost židovská (nepreferovaná)
Pohlaví Mužské Narození 21. 7. 1870 (21.07.1870 - 21.07.1870) Praha (Česko) Úmrtí 28. 9. 1932 (28.09.1932 - 28.09.1932) Berlín (Německo) Studium 1891-1894 (1891 - 1894) Akademie der Bildenden Künste München Mnichov (Německo) Zaměstnání 1904-1932 (1904 - 1932) ; škola pro grafiku a knižní umění při Uměleckoprůmyslovém muzeu Berlín (Německo) Členství 1899-1905 (1899 - 1905) Wiener Secession 1908-1932 (1908 - 1932) Neue Secession (asociace) Profese kreslíři grafici malíři výtvarní pedagogové Zdroj pro MA [01] Vykoukal, J.: Emil Orlik 1870 - 1932. Plzeň : Státní galerie výtvarného umění v Chebu, 1998. 84 s.
[02] Pařík, A.: Emil Orlik (1870–1932). Kutná Hora : Židovské muzeum v Praze, 2004.
Zdroj pro NA NKC Vykoukal, J.: Emil Orlik 1870 - 1932 (biografické údaje) Životopis Emil Orlik se narodil 21. 7. 1870 v Praze v rodině židovského krejčího Moritze Orlika. V letech 1891 až 1894 studoval na Akademii v Mnichově u prof. W. von Lindeschmita a J. L. Raaba. Žil a pracoval pak střídavě v Praze, Mnichově, Vídni a Berlíně. Po celý život hodně cestoval po celém světě. V roce 1904 byl povolán jako profesor na školu pro grafiku a knižní umění při Uměleckoprůmyslovém muzeu v Berlíně, později spojenou s Akademií a několikrát přejmenovanou. Na škole působil až do června 1932, kdy ji na vlastní žádost opoustil. Od roku 1899 byl členem Vídeňské secese, po konfliktu uvnitř skupiny (krize mezi tvz. stylisty a naturalisty a spor o podobu účasti na Světové výstavě v St. Louis) spolu s G. Klimtem a dalšími odešel. V roce 1908 se stal členem Berlínské secese. Z různých oborů Orlikovy tvorby je nejrozsáhlejší jeho tvorba portrétní, v níž dosáhl ve své době největší proslulosti. Existují desítky jeho portrétů v dřevořezu, velký počet portrétů malířských, ale především stovky portrétů grafických a tisíce kreseb a skic v mnoha veřejných a soukromých sbírkách, které nebyly dosud nikdy publikovány. Jeho portréty jsou nerozlučně spojeny s dobou a životem společnosti, v níž vznikaly, ke každému se pojí nějaký příběh z Orlikovy korespondence nebo života portrétované osobnosti. Díky své pověsti skvělého kreslíře a portrétisty byl Emil Orlik pozván státním tajemníkem Richardem von Kühlmannem na mírovou konferenci v Brestu Litevském, kde celý únor roku 1918 kreslil podobizny zástupců jednotlivých delegací Čtyřspolku – Německa, Rakousko-Uherska, Bulharska a Turecka, dále zástupce Ukrajiny a sovětského Ruska. Vytvořil zde jednak věrné, často poněkud idealizované portréty všech zúčastněných, jednak řadu menších karikujících litografických podobizen, které byly vydány v samostatném albu "Brest-Litowsk" (1918) na upomínku pro účastníky konference. Emil Orlik byl svým přirozeným talentem i školením realista, vycházející z tradice a řemesla, které pro něj mělo vždy větší význam, než umělecké teorie a programy. Měl přesnou vizuální paměť a schopnost pohotově zachytit pomíjející výraz portrétovaného. Nejpůsobivější jsou však jeho kresby tam, kde se projevil jeho spontánní temperament a radost z tvorby. Po celý život neúnavně experimentoval a do mnoha oborů výtvarné práce zasáhl svými novátorskými přístupy. Jeho "modernost" spočívá tak nejspíše v jeho schopnosti experimentu a neúnavném hledání možností uměleckého výrazu. Emil Orlik zemřel 9. 4. 1932 na srdeční záchvat v Berlíně. Neveřejná poznámka Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA. Poslední změna 20171002004503.8 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (2) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů)
Počet záznamů: 1