Počet záznamů: 1

Kalvoda, Alois, 1875-1934

	harmonizováno (jk01052752)
Id	j0000333
Jméno	Kalvoda, Alois, 1875-1934
Charakteristika	Narozen 15. 5. 1875 ve Šlapanicích u Brna, zemřel 25. 6. 1934 v Běhařově u Klatov. Malíř, výtvarný pedagog, grafik, ilustrátor, dramatik, redaktor.
Národnost	česká
Pohlaví	Mužské
Narození	15. 5. 1875 (15.05.1875 - 15.05.1875) Šlapanice (Brno-venkov, Česko)
Úmrtí	25. 6. 1934 (25.06.1934 - 25.06.1934) Běhařov (Česko)
Studium	1892-1896 (1892 - 1896) 1897-1899 (1897 - 1899) Akademie výtvarných umění v Praze Praha (Česko) učitel: Mařák, Julius, 1832-1899

Zaměstnání	1900-1934 (1900 - 1934) Krajinářská škola Aloise Kalvody Praha (Česko) Běhařov (Česko)

Členství	1899-1907 (1899 - 1907) Spolek výtvarných umělců Mánes
	od 1902 (1902) Jednota umělců výtvarných
	spoluzakladatel: [02] od 1902 (1902) [02] Sdružení výtvarných umělců moravských

Profese	malíři
	grafici
	ilustrátoři
	dramatici
	výtvarní pedagogové
Styl	Mařákova škola
Zdroj pro MA	[01] Kalvoda, Alois - Zemanová, Jana. Alois Kalvoda 1875-1934 : [katalog výstavy], Jihlava 18.6.-30.8.1998 /. V Jihlavě : Oblastní galerie Vysočiny, 1998. 88 s.. ISBN 80-901359-9-4. [02] Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1995.
Zdroj pro NA	PNP-LA
	www(Informační systém abART), cit. 25. 10. 2011 (autoritní forma, biografické údaje)
	Kalvoda, Alois : Alois Kalvoda 1875-1934, Jihlava 1998 (biografická poznámka - obor působnosti)
Životopis	Alois Kalvoda se narodil 15. května 1875 ve Šlapanicích u Brna. Studoval na brněnském gymnáziu a v 16 letech se přihlásil na pražskou Akademii do krajinářského ateliéru J. Mařáka. 1892 se vydal do Prahy a v Mařákově ateliéru zůstal (s přestávkou vojenských let 1896-1897) až do učitelovy smrti 1899. Po návratu z vojenského výcviku svou malířskou techniku zlepšoval vedle Antonína Slavíčka a začalo se mu dostávat pozitivních ohlasů kritiky. Po absolvování Akademie odjel jako vojenský roční dobrovolník do Bosny a Hercegoviny, odkud si přivezl řadu olejů. Po návratu do Čech pravidelně vystavoval a 1900 získal Hlávkovo stipendium do Paříže, kam odjel společně s J. Mařatkou; 1901 obdržel totéž stipendium do Mnichova. Ačkoli jej pobyty příliš neovlivnily ve výtvarném projevu, přispěly k rozšíření jeho uměleckého rozhledu. Po předčasné Maroldově smrti převzal Kalvoda jeho pražský ateliér a od roku 1900 v něm provozoval svou soukromou krajinářskou školu, jíž prošli mj. J. Váchal, K. Němec a M. Benka. Škola působila přes 30 let, nejprve v Praze a poté v Běhařově. Za letních plenérových pobytů si Kalvoda oblíbil Křivoklátsko, kde se 1905 usadil se svou manželkou Annou v bývalé chalupě houslisty F. Lauba (postupně ji přeměnil na jeho muzeum). 1917 zakoupil zámeček v Běhařově na Šumavě, který nechal od základu nově upravit a vyzdobit svými současníky (J. Štursa, F. Bílek, J. Úprka ad.). Natrvalo sem pak přesídlil a zámeček přetvořil v umělecké i společenské centrum okolí. Po rozvodu se podruhé oženil roku 1933, šťastného manželství však užil jen krátce; zemřel na Běhařově 25. června 1934 a pohřben je v rodinné hrobce ve Šlapanicích. Již jeho rané práce zaznamenaly posun od Mařákova díla po formální i námětové stránce. Melancholické lesní interiéry vystřídaly otevřené pohledy do krajiny, březové háje a pole či louky zalité plným denním sluncem. Za vrchol malířovy tvorby je považována doba kolem přelomu století do roku 1905, charakterizovaná secesním symbolismem (Cesta, 1901; Podzimní slunce, 1902). Jeho působení na Křivoklátsku spadá do let 1905-1917, kdy se přiklonil k iluzivním, světelnými kontrasty mezi temným předním a světlým druhým plánem vyznačeným pohledům do krajiny (Vesnička v břízách, Slovácko, 1906; Rybník v březovém háji, Tání na Volyňce). V nich spojoval naturalismus s malířským dekorativismem. Poslední fáze tvorby spadá do doby Kalvodova pobytu v Běhařově, vyznačuje se technicky brilantními krajinnými sceneriemi, ozvláštněnými silným protisvětlem (Macocha, 1928) či zářivou bělobou (Zamrzlá tůň, Krajina v zimě). Kromě malířské a pedagogické činnosti se věnoval literární tvorbě. Od roku 1907 přispíval úvahami o umění a umělcích, kritice a estetice do měsíčníku JUV "Dílo", který v letech 1909-1912 redigoval. 1919 spoluzaložil a řídil "Umělecký list" SVUM. Uplatnil se i na poli dramatické tvorby (drama Marhovský, lyrická hra Hořec) a ilustrace (Ivův román Ant. Sovy). Byl zakládajícím členem Sdružení výtvarníků vinohradských.
Poslední změna	20150609151016.3
URL	Wikipedie CZ Wikipedie Národní autority Katalog NK ČR abART Registr sbírek výtvarného umění
Odkazy	(1) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů)

osoba

Počet záznamů: 1