Počet záznamů: 1
Muzika, František, 1900-1974
harmonizováno (jk01082556) Id j0001741 Jméno Muzika, František, 1900-1974 Charakteristika Narozen 26. 6. 1900 v Praze, zemřel 1. 11. 1974 tamtéž. Akademický malíř, scénograf, ilustrátor, knižní grafik, typograf, publikace z oboru. Profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Národnost česká
Pohlaví Mužské Narození 26. 6. 1900 (26.06.1900 - 26.06.1900) Praha (Česko) Úmrtí 1. 11. 1974 (01.11.1974 - 01.11.1974) Praha (Česko) Studium 1918-1924 (1918 - 1924) Akademie výtvarných umění v Praze Praha (Česko)
učitel: Nechleba, Vratislav, 1885-1965
učitel: Obrovský, Jakub, 1882-1949
učitel: Krattner, Karl, 1862-1926
učitel: Štursa, Jan, 1880-1925Zaměstnání 1945-1970 (1945 - 1970) Vysoká škola uměleckoprůmyslová; profesor Praha (Česko) Členství od 1921 (1921) Devětsil (umělecká skupina) 1922 (1922) Nová skupina (umělecká skupina) 1923-1949 (1923 - 1949) [02] Spolek výtvarných umělců Mánes Profese malíři ilustrátoři grafici scénografové výtvarní pedagogové výtvarní umělci typografové Obor výtvarné umění školství Zdroj pro MA [01] Tetiva, Vlastimil - Koubská, Vlasta - Muzika, František. František Muzika. Praha : Gallery ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií a Národním muzeem, 2012. 471 s.. ISBN 978-80-86990-14-9.
[02] www(Řádní členové S.V.U. Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů). Dostupné z WWW: http://www.svumanes.cz/radni-clenove-spolku-vytvarnych-umelcu-manes, cit. dne 25.5.2013. [cit. 10.10.2013]
Zdroj pro NA Knižní novinky 5/2002 PNP-LA The scenographer´s art : Czech theatre stage and Costume Design of the XXth Century Tetiva, Vlastimil : František Muzika. Praha : Gallery ve spolupráci s Alšovou jihočeskou galerií a Národním muzeem, 2012. (datum úmrtí, profese) www(Wikipedie, Otevřená encyklopedie), cit. 3. 1. 2017 (biografické údaje) Odkaz na www https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Muzika Životopis František Muzika se narodil 26. 6. 1900 v Praze. Od října 1918 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, nejprve v přípravce u prof. Josefa Loukoty, 1919 nastoupil do všeobecné školy prof. Vratislava Nechleby a Jakuba Obrovského, 1921 do speciální školy malíře Karla Krattnera a v únoru 1922 přestoupil do speciální školy pro sochařství prof. Jana Štursy, kde v červenci 1924 absolvoval. Zároveň získal v konkurzu stipendium francouzské vlády na roční studium v Paříži (1924-1925). Na výtvarnou scénu vstoupil spolu s avantgardní skupinou Devětsil obrazy krajin a figurálních scén, oscilující mezi magickým realismem a primitivismem. V druhé polovině 20. let se přiklonil k pozdní verzi lyrického kubismu. V r. 1925 přijal nabídku nakladatele Otakara Štoch-Mariena a stal se redaktorem výtvarné rubriky Rozprav Aventina a Literárního světa. Pro jeho nakladatelství Aventinum upravoval velkou část publikací, kreslil karikatury, psal výtvarné kritiky. Postupně navrhoval řadu knižních úprav, obálek a vazeb pro přední česká nakladatelství, mj. Melantrich a František Borovský. Od roku 1927 začal spolupracovat s divadly a stal se jednou z předních osobností meziválečného jevištního výtvarnictví. Ve své volné tvorbě dospěl v polovině 30. let k imaginativní malbě, blízké surrealismu. Na jeho obrazech se objevily lyrické konfigurace metamorfovaných bytostí a věcí, které s postupem doby nabývaly stále větší určitosti, ale zároveň i neskutečnosti, neboť byly spojovány v iracionální skupenství. V červenci 1938 f. Muzika zvítězil v konkurzu na místo profesora Uměleckoprůmyslové školy v Praze, ministerstvo školství však v září jeho ustanovení zamítlo. Ve válečných letech mu nařízením protektorátních úřadů byla znemožněna výstavní činnosti. Mnohé z jeho obrazů vznikaly jako tragické podobenství války. Soustředil se v nich na antropomorfizaci neživé přírody a promítal do rozpukaných balvanů ženské tváře a těla. Po válce se v jeho malbě prosadily nové tvary blízké formám organického mikrokosmu. Nejprve to byly elementární tvary imaginární flóry a fauny, později se se proměnily do konfigurací jakoby buněčných stromů a totemů. Od 1. června 1945 se F. Muzika stal profesorem Uměleckoprůmyslové školy v Praze. V r. 1946 byl jmenován řádným vysokoškolským profesorem a založil speciální ateliér užité grafiky. Byl významným znalcem a historikem krásného písma, v r. 1958 vydal dvousvazkové dílo Krásné písmo ve vývoji latinky. Svou pedagogickou činnost ukončil v r. 1970. Zemřel 1. listopadu 1974 ve Praze ve svém atelieru na náhlé srdeční selhání. Poslední změna 20171002004340.1 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (14) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů) 
osoba
Počet záznamů: 1