Počet záznamů: 1
Mařák, Julius, 1832-1899
harmonizováno (jk01080423) Id j0000511 Jméno Mařák, Julius, 1832-1899 Jiné jméno Mařák, Julius Edvard, 1832-1899
Mařák, Julius Eduard, 1832-1899
Charakteristika Narozen 29. 3. 1832 v Litomyšli, zemřel 8. 10. 1899 v Praze. Akademický malíř, grafik, ilustrátor, pedagog a odborný publicista. Národnost česká
Pohlaví Mužské Narození 29. 3. 1832 (29.03.1832 - 29.03.1832) Litomyšl (Česko) Úmrtí 8. 10. 1899 (08.10.1899 - 08.10.1899) Praha (Česko) Studium 1852-1853 (1852 - 1853) Akademie výtvarných umění v Praze Praha (Česko)
učitel: Haushofer, Maximilian, 1811-1866Zaměstnání krajinářská škola: [02] 1887-1899 (1887 - 1899) [02] Akademie výtvarných umění v Praze [02] Praha (Česko) [02] Členství řádný člen IV. sekce: [02] 1890 (1890) [02] Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění [02] Profese malíři grafici výtvarní pedagogové ilustrátoři Zdroj pro MA [01] Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1995.
[02] Národní galerie (Praha, Česko) - Blažíčková-Horová, Naděžda. Julius Mařák a jeho žáci : Jízdárna Pražského hradu 19. říjen 1999 - 30. leden 2000 /. V Praze : Národní galerie, 1999. 334 s.. ISBN 80-7035-184-5.
[03] Národní galerie (Praha, Česko). - Dolanská, Karolína. České moderní a současné umění 1890-2010. V Praze : Národní galerie, 2010. 2 sv.. ISBN 978-80-7035-325-7. Dostupné z WWW: http://toc.nkp.cz/NKC/201008/contents/nkc20102114111_2.pdf.
Zdroj pro NA PNP-LA NKC, cit. 25. 10. 2011 (autoritní forma) www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 25. 10. 2011 (odkaz viz) www(Informační systém abART), cit. 25. 10. 2011 (odkaz viz, biografické údaje) Odkaz na www http://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Ma%C5%99%C3%A1k Životopis Julius Mařák se narodil 29. března 1832 v Litomyšli. Od dětství jej ovlivňovalo kultivované prostředí měšťanské rodiny s uměleckými zájmy, u níž se scházela místní vlastenecká společnost. Od roku 1842 navštěvoval piaristické gymnázium; mezi dráhou hudebníka či malíře zvítězilo malířství a Mařák vstoupil na pražskou Akademii. Jediný dochovaný zápis o jeho studiu je ze školního roku 1852/1853, kdy je veden v krajinářském ateliéru Maxe Haushofera. 1853 odjel do Mnichova, aby se soukromě školil u Leopolda Rottmanna a Eduarda Schleicha. Vrátil se počátkem roku 1855; na výročních výstavách Krasoumné jednoty let 1855 a 1856 je sice veden jako žák Akademie, otázka jeho studia v těchto letech je však nejistá. Během následujících let, která sám označoval za "potulná", procestoval Krkonoše, severovýchodní Čechy, Český ráj a Šumavu a načerpal inspiraci k prvním romanticky laděným krajinám. Od roku 1855 jezdíval často do Vídně, kde vystavoval na výstavách tamní Akademie a pravidelně se začal zúčastňovat i výstav spolku "Österreichischer Kunstverein Wien". 1860 se trvale usadil ve Vídni, kde se živil soukromým vyučováním kreslení a malování ve šlechtických a měšťanských rodinách, přilepšoval si ilustrováním časopisů a na poli reprodukční grafiky. První úspěchy, následované veřejnými zakázkami, se dostavily v koncem 60. let. Po svatbě se svou žačkou Idou Pfeffermannovou 1871 strávil tři roky v tyrolských Alpách, kde vzniklo množství kreseb podle přírody i romantické sentimentální lesní náměty. Nadšeně byl přijat cyklus Lesní samota (1877) a na císařskou objednávku vzniknuvší Rakouské lesní charaktery (1878), z nichž některé náměty přenesl i na plátno. V době na vrcholu tvůrčích sil se účastnil prací pro Národní divadlo, když pro předsíň královské lóže zhotovil cyklus devíti krajinných panoramatických pohledů na památná místa Čech a Moravy. 1887 byl Mařák povolán do Prahy na Akademii, kde obnovil a vedl krajinářskou školu. Vedl ji pak dvanáct let a vychoval celou generaci významných umělců (Mařákova škola). 1891 obdržel státní zakázku na dva protějškové obrazy s motivem pralesa, k nimž hledal inspiraci na Šumavě. V druhé polovině 90. let se účastnil prací na výzdobě Národního muzea, pro nějž dodal cyklus historizujících krajin (ve spolupráci s B. Dvořákem a pravděpodobně s dcerou Pepou). Mařák rozvíjel ideje pozdního romantismu v náladovém, senzitivním pojetí krajinomalby, v níž s citem pro malbu i detail zachycoval nejrůznější atmosférické situace i denní proměny lesních interiérů. Jeho výtvarný projev směřoval sice ke stále realističtějšímu pohledu na charakteristiku lesního prostředí, pod vlivem pozdního romantismu však obsahově zůstal až do své smrti 8. října 1899. Zemřel v Praze, pohřben je na Vyšehradě. Neveřejná poznámka Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA. Poslední změna 20171002004333.2 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (20) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů) 
osoba
Počet záznamů: 1