Počet záznamů: 1

Kobliha, František, 1877-1962

	harmonizováno (jk01060907)
Id	j0000364
Jméno	Kobliha, František, 1877-1962
Charakteristika	Narozen 17.11.1877 v Praze, zemřel 12.12.1962 v Praze. Malíř, grafik, výtvarný teoretik. Práce v oboru.
Národnost	česká
Pohlaví	Mužské
Narození	17. 11. 1877 (17.11.1877 - 17.11.1877) [01] Praha (Česko) [01]
Úmrtí	12. 12. 1962 (12.12.1962 - 12.12.1962) [01] Praha (Česko) [01]
Studium	1896-1899 (1896 - 1899) Uměleckoprůmyslová škola (Praha, Česko) Praha (Česko)
	1901-1905 (1901 - 1905) Akademie výtvarných umění v Praze Praha (Česko) učitel: Ženíšek, František, 1849-1916

Členství	1910-1911 (1910 - 1911) Sursum (sdružení); spoluzakladatel
	od 1923 (1923) Sdružení českých umělců grafiků Hollar

Profese	grafici
	ilustrátoři
	malíři
	teoretici umění
Zdroj pro MA	[01] Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1995. [02] Wittlich, P.: Česká secese. Praha : Odeon, 1982. 379 s. [03] Oblastní galerie Vysočiny, dokumentace sbírek.
Zdroj pro NA	PNP-LA
Životopis	František Kobliha se narodil 17. 11. 1877 v Praze. Studoval na UMPRUM (1896 - 1899) a u F. Ženíška na AVU v Praze (1901 - 1905). Vedle J. Zrzavého, J. Konůpka a J. Váchala patří k nejvýznamnějším představitelům druhé generace českých symbolistů. Jako grafik je označován za autodidakta. Od 1901 se jeho práce objevovaly v časopise Zlatá Praha, do uměleckého povědomí vstoupil 1910 v Brně na I. Výstavě členů uměleckého sdružení Sursum (1910 - 1912) a stal se jeho prvním předsedou. Tvorbu zásadně ovlivnila poezie (V. Nezval, K. Hlaváček), klasická díla světové symbolistní literatury a spolupráce s Moderní revue A. Procházky. Publikoval zde pravidelně grafické práce, později psal kritiky, referáty a eseje. Z grafických technik mu vyhovovaly dřevoryt, lept a litografie, vypracované minuciózní technikou. Měl vlastní nezaměnitelný styl, typický snovými, melancholickými vizemi. V mnoha grafických listech z let 1909 - 1910 (Tristan, Mstivá kantiléna) se prolíná symbolistní výraz se secesním tvaroslovím. Roku 1911 vznikají dřevorytné cykly naplněné melancholií, kosmickými vizemi a erotickým sněním (Žena, Žena mých snů), později čerpá inspiraci z pohádek a lidových legend. Pohádkovou fantazii vystřídala hořká deziluze a pocit opuštěnosti, beznaděje a smrti (Balady). Na přelomu 20. let se obrací k realitě, přírodě. Základní prvek jeho knižních ilustrací je rostlinný ornament s květinovým podkladem. Rád se věnuje exlibris, v nichž se vrací k motivům Prahy. Od roku 1923 členem SČUG Hollar, byl v redakční radě stejnojmenného časopisu, v němž publikoval eseje o předních osobnostech naší i světové symbolistní grafiky. Vystavoval od roku 1910, samostatně od roku 1917. Zemřel 12. 12. 1962 v Praze.
Neveřejná poznámka	Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA.
Poslední změna	20171002004310.2
URL	Wikipedie CZ Wikipedie Národní autority Katalog NK ČR abART Registr sbírek výtvarného umění
Odkazy	(1) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů)

osoba

Počet záznamů: 1