Počet záznamů: 1
Justitz, Alfred, 1879-1934
harmonizováno (jk01052277) Id j0000320 Jméno Justitz, Alfred, 1879-1934 Charakteristika Narozen 19.7.1879 v Nové Cerekvi, zemřel 9.2.1934 v Bratislavě (Slovensko). Malíř, grafik, ilustrátor, kynolog a představitel zakladatelské generace českého moderního malířství. Národnost česká
Pohlaví Mužské Narození 19. 7. 1879 (19.07.1879 - 19.07.1879) Nová Cerekev (Česko) Úmrtí 9. 2. 1934 (09.02.1934 - 09.02.1934) Bratislava (Slovensko) Studium 1899-1900 (1899 - 1900) C.k. česká vysoká škola technická (Praha, Česko) Praha (Česko)
učitel: Kotěra, Jan, 1871-19231900-1905 (1900 - 1905) Akademie výtvarných umění v Praze Praha (Česko)
učitel: Pirner, Maxmilián, 1854-1924 (1900-1902)
učitel: Thiele, Franz, 1868-1945 (1902-1905)1905, 1909-1910 (1905 - 1910) Staatliche Akademie der Bildenden Künste Karlsruhe Karlsruhe (Německo) Členství od 1929 (1929) Spolek výtvarných umělců Mánes Profese malíři grafici ilustrátoři kynologové Obor výtvarné umění kynologie Zdroj pro MA [01] Justitz, Alfred - Dohnalová, Marie - Palán, Oto. Alfred Justitz (1879-1934) : život a dílo : [katalog k výstavě] /. [Cheb : Státní galerie výtvarného umění, 1996]. 109 s.. ISBN 80-85016-32-X.
Zdroj pro NA PNP-LA www (Wikipedie, otevřená encyklopedie) (biografická poznámka-doplnění) Životopis Alfred Justitz se narodil 19. 7. 1879 v Nové Cerekvi. V l. 1899 až 1900 studoval na vysoké škole technické v Praze u profesora Jana Kotěry. Odtud přešel na pražskou Akademii výtvarných umění, nejprve do speciální školy žánrové malby profesora Maxmiliána Pirnera a od r. 1902 do nově založené malířské školy profesora Franze Thieleho, u něhož v r. 1905 absolvoval. Na podzim 1905 krátce pokračoval ve studiu na akademii v Karlsruhe, kde pracoval pod vedením profesora Ludwiga Schmida-Reutteho. V r. 1909 mu stipendium umožnilo podniknout studijní cestu do Paříže, odkud se navrátil zpět do Karlsruhe, tentokrát do ateliéru profesora Wilhelma Trübnera, kde setrval do roku 1910. Do té doby maloval především tradičně pojaté portréty a zátiší. Ve druhém desetiletí 20. století pozornost zaměřil na figurální scény s biblickou tematikou, v nichž zjednodušoval schematizující pojetí figury a v některých dílech se blížil pomezí kubismu. Počátkem 20. let se obrátil k Derainově smyslově novoklasicistní tvorbě a maloval akty a portréty dívek. V r. 1923 odjel do Berlína a do Paříže. V r. 1924 se vrátil zpět na Českomoravskou vrchovinu a jezdil malovat krajiny do jižních Čech. Od 1926 se opět zabýval především figurálními motivy, jež odrážely zájem o novoklasicismus i P. Picassa, se stále dominující hnědavou a modrou nostalgickou barevností. V zátiších navazoval na kubistickou estetiku, tehdy reprezentovanou E. Fillou, s nímž ho pojilo přátelství. V r. 1932 vážně onemocněl v Rumanové na Slovensku, kam často zajížděl. Byl léčen v Bratislavě, kde nakonec 9. 2. 1934 zemřel. Justitzova malba náleží ke klasickým hodnotám českého modernismu, v němž smysl pro kvalitu barevné hmoty spojil se ztěžklým viděním světa a melancholií. Poslední změna 20200204212843.2 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného umění
osoba
Počet záznamů: 1