Počet záznamů: 1
Horejc, Jaroslav, 1886-1983
harmonizováno (jk01042176) Id j0000238 Jméno Horejc, Jaroslav, 1886-1983 Charakteristika Narozen 15. 6. 1886 v Praze, zemřel 3. 1. 1983 tamtéž. Akademický sochař, medailér, rytec skla, profesor umělecko průmyslové školy, spolueditor školního sborníku. V českém sochařství hlavní reprezentant art deco, člen Artělu, žák S.Suchardy. Národnost česká
Pohlaví Mužské Narození 15. 6. 1886 (15.06.1886 - 15.06.1886) Praha (Česko) Úmrtí 3. 1. 1983 (03.01.1983 - 03.01.1983) Praha (Česko) Studium Odborná škola pro klenotníky, zlatníky, stříbrníky, rytce kovu, pasíře a cizeléry: [02] 1900-1905 (1900 - 1905) [02] Praha (Česko) 1906-1910 (1906 - 1910) Uměleckoprůmyslová škola (Praha, Česko) Praha (Česko)
učitel: Drahoňovský, Josef, 1877-1938
učitel: Sucharda, Stanislav, 1866-1916Zaměstnání 1918-1948 (1918 - 1948) Uměleckoprůmyslová škola (Praha, Česko); oddělení uměleckého zpracování kovů Praha (Česko) Členství od 1909 (1909) Artěl (sdružení) od 1911 (1911) Spolek výtvarných umělců Mánes Profese sochaři medailéři rytci výtvarní pedagogové Obor výtvarné umění užité umění Zdroj pro MA [01] Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1995.
[02] Informační systém abART. Dostupné z WWW: http://abart-full.artarchiv.cz/. [cit. 02.10.2014], online
Zdroj pro NA PNP-LA 50 let Oblastní galerie Vysočiny : sborník www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 12. 4. 2019 Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1995. (autoritní forma, data, biografické údaje) Odkaz na www https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Horejc Životopis Jaroslav Horejc se narodil 15. 6. 1886 v Praze, zemřel 3. 1. 1983 tamtéž. Nejprve se v letech 1900 až 1905 vyučil na Odborné škole pro klenotníky, zlatníky, stříbrníky, rytce kovu, pasíře a cizeléry v Praze. V letech 1906 až 1910 studoval na pražské UMPRUM u prof. S. Suchardy, J. Drahoňovského a E. Nováka. V letech 1918 až 1948 působil jako profesor na UMPRUM, vedl zde oddělení uměleckého zpracování kovů. Od roku 1909 spolupracoval s Artělem, pro který navrhoval předměty uměleckého řemesla, byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes (od 1911) a Svazu českého díla. Významným způsobem spolupracoval s architekty Janem Kotěrou a L. Machoněm. Roku 1925 získal velkou cenu na výstavě Art déco v Paříži za skleněné vázy, roku 1937 byl oceněn řádem Orange-Nassau za sochařské ztvárnění Komenského pohřební kaple v Naardenu. Na mezinárodním poli se uplatnil hlavně jako sklářský výtvarník, proslavený návrhem pěti řezaných váz (Bakchus, Praha, Země Kanaan, Tanec, Tři grácie), ale také skleněným reliéfem Země a lidé, původně určeným pro palác národů v Ženevě (1937). Zpracovával však i šperky, navrhoval mince (stříbrné dvacetikoruny 1932, 1937), zhotovil mříž do Zlaté brány chrámu sv. Víta v Praze (1955). Neméně významná však byla i jeho tvorba v rámci volné plastiky. Horejc patřil k nejvýraznějším představitelům českého novoklasicismu, inspirovaného řeckou archaickou plastikou (Amfitrité, 1913). Jeho snadno rozpoznatelný styl charakterizují značně protažené figury, s malou hlavou, útlými boky a širokými rameny. Jeho spíše dekorativní než monumentální sochařský výraz způsobil, že byl vyhledávaným autorem architektonické plastiky (sochy na záložně v Karlíně, na budově čs. velvyslanectví ve Varšavě, na ředitelství spojů v Pardubicích, na ministerském komplexu pod Emauzy v Praze). Byl autorem Pomníku padlých ve Dvoře Králové (1922), hřbitovní plastiky Jiráskova hrobu v Hronově, několika náhrobků na Vinohradském hřbitově.
(s použitím textu: KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století)Popis opravy Zdroj; Biografická poznámka - oprava Poslední změna 20190712203525.9 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (6) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů)
Počet záznamů: 1