Počet záznamů: 1
Fibichová, Zdena, 1933-1991
harmonizováno (jn19981001106) Id j0000144 Jméno Fibichová, Zdena, 1933-1991 Viz též manžel: Preclík, Vladimír, 1929-2008
Charakteristika Narozena 9. 12. 1933 v Praze, zemřela 17. 6. 1991 v Praze. Sochařka. Národnost česká
Pohlaví Ženské Narození 9. 12. 1933 (09.12.1933) Praha (Česko) Úmrtí 17. 6. 1991 (17.06.1991) Praha (Česko) Studium 1948 - 1952 (1948 - 1952) Střední uměleckoprůmyslová škola (Praha, Česko) Praha (Česko) 1952 - 1957 (1952 - 1957) Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha (Česko)
učitel: Wagner, Josef, 1901-1957Členství od 1958 (1958) Trasa (umělecká skupina) od 1991 (1991) Spolek výtvarných umělců Mánes Profese sochařky Obor výtvarné umění Zdroj pro MA [01] Malý, Zbyšek - Malá, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-... Vyd. 1. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 1998-. ^^^sv.. ISBN 80-86171-00-0.
[02] Oblastní galerie Vysočiny, dokumentace sbírek.
Zdroj pro NA NKC Malý, Zbyšek - Malá, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-... Vyd. 1. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 1998. (autoritní forma, data narození a úmrtí, biografické údaje) Životopis Sochařka Zdena Fibichová se narodila 9. 12. 1933 v Praze, zemřela 17. 6. 1991 tamtéž. Studovala Střední umělecko průmyslovou školu v Praze (1948 – 1952) a na VŠUP v Praze (1952 – 1957) v ateliéru prof. J. Wagnera. V r. 1965 pobývala studijně v jižní Francii. Od r. 1958 byla členkou skupiny Trasa 54, od r. 1991 SVU Mánes. Začínala stylizovanou figurální plastikou, od které přešla k tvorbě abstrahující převážně cínové plastiky, které volně souvisejí se strukturální abstrakcí. V polovině padesátých let nachází inspiraci v přírodních tvarech, které tvoří z dusaného bílého cementu. Kolorovanou pálenou hlínu často doplňovala drátěným pletivem. Roku 1965 pobývala v jižní Francii, kde mohla pracovat s jemnou provensálskou hlínou. Oblast Středomoří ji podnítila k exteriérovému sochařství. Od poloviny 60. let vytvářela Stély z bílého dusaného cementu s mramorovou drtí, které opracovávala skulptivně. Na 1. mezinárodním sochařském sympoziu v Hořicích 1966 vytesala Stélu v pískovci. Stélami byla zastoupena na 35. bienále v Benátkách v r. 1970. Od 70. let se znovu zabývala prací v hlíně. Vytvářela reliéfy z biskvitu a terakoty, na nichž uplatnila keramické techniky, engoby, glazování, vypalovanou polychromii, avšak sochařský zřetel byl vždy prvotní. Odtud odvodila plastické tvary, elementární ve formách i projekci pocitů (Rodná hrouda, Rodové dědictví, Bunkr paměti). Vztah k zemi, k půdě, k hlíně vyjádřila slovy: "Nejenže ji ráda vidím, já ji cítím v dlani". Pálená hlína jako sochařský materiál zůstala určující pro celou její další tvorbu. Originálně ji kombinovala s kontrastními materiály, kovem, drátovou sítí. Povrch soch pokrývala strouhanou nebo prolisovanou hlínou a malovala za studena. Sochařskou tvorbu provázela kresbami velkých formátů, v nichž spontánně uskutečňovala představy budoucích soch nebo zachytila na ploše papíru, co nebylo realizovatelné v trojrozměrném tvaru. Do soch z poslední doby vkládala zoomorfními znaky skrytá organická dění živé přírody. Dílo bylo v plné tvůrčí intenzitě předčasně ukončeno náhlou smrtí. Je zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně, UPM Praha, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě a dalších. Popis opravy Biografická poznámka - nově Poslední změna 20190529180044.6 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (1) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů) 
osoba
Počet záznamů: 1