Počet záznamů: 1
Brožík, Václav, 1851-1901
harmonizováno (jk01013259) Id j0000065 Jméno Brožík, Václav, 1851-1901 Charakteristika Narozen 5. 3. 1851 v Hamru u Třemošné u Plzně, zemřel 15. 4. 1901 v Paříži. Malíř a pedagog. Národnost česká
Pohlaví Mužské Narození 5. 3. 1851 (05.03.1851 - 05.03.1851) Železný Hamr (Třemošná, Česko) Úmrtí 15. 4. 1901 (15.04.1901 - 15.04.1901) Paříž (Francie) Studium 1868-1870 (1868 - 1870) 1874-1875 (1874 - 1875) Akademie výtvarných umění v Praze Praha (Česko)
učitel: Rom, Emanuel, 1812-1878
učitel: Lhota, Antonín, 1812-1905
učitel: Swerts, Jan, 1820-1879
učitel: Lauffer, Emil Jan, 1837-19091871-1872 (1871 - 1872) Akademie der Bildenden Künste München Mnichov (Německo) 1876 (1876 - 1876) Paříž (Francie)
učitel: Bonnat, Léon, 1833-1922Členství 1875-1876 (1875 - 1876) Umělecká beseda (spolek) 1890 Česká akademie věd a umění 1894-1899 (1894 - 1899) Krasoumná jednota Francouzská královská Akademie v Paříži čestný člen: 1896 Společnost vlasteneckých přátel umění zakládající člen: 1898 Jednota umělců výtvarných Profese malíři Zdroj pro MA [01] Toman, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců I., A - K. Třetí vydání. Praha : Rudolf Ryšavý v Praze, 1947.
Zdroj pro NA PNP-LA www(Informační systém abART), cit. 25. 10. 2011 (autoritní forma, biografické údaje) Životopis Malíř českých dějin, historických výjevů, žánrů a podobizen, člen výtvarné generace Narodního divadla v Praze Václav Brožík se narodil 5. 3. 1851 v Železném Hamru u Třemošné. Jeho životní osudy splňují romantické představy o kariéře umělce. Narodil se ve velmi chudé rodině na Plzeňsku, ale vypracoval se v jednoho z nejuznávanějších umělců konce 19. století, když jako jediný Čech vstoupil do řad "nesmrtelných", protože byl zvolen členem královské akademie. Svou uměleckou kariéru začal Brožík na pražské Akademii. Nespokojen s akademickou výukou odešel k Emilu Laufferovi, který učil na pražské německé technice, a pak do Drážďan a Mnichova, kde se pokoušel studovat u malíře historických pláten K. Pilotyho. R. 1874 se ještě jednou vrátil na pražskou Akademii a v r. 1896 odešel zdokonalit své umění do Paříže, která se mu stala osudnou. V Paříži se seznámil s rodinou bohatého obchodníka s uměním Ch. Sedelmayera a oženil se s jeho dcerou Minou. Tento sňatek mu otevřel dveře do nejvyšších francouzských společenských kruhů. Umělecký věhlas si Brožík záhy získal rozměrnými historickými plátny, která putovala po výstavách v celé Evropě (první v dlouhé řadě děl je "Svatební poselství českého krále Ladislava francouzskému dvoru krále Karla VII."). Rozpor jeho uměleckého osudu je v tom, že vrchol jeho tvůrčích sil v oblasti historické malby spadl na závěr společenské aktuálnosti a umělecké přitažlivosti tohoto žánru. Pro českou obrozující se společnost však Brožíkova tvorba pro Národní divadlo, či obrazy jako byl Mistr Jan Hus před kostnickým koncilem sehrály velkou roli. Druhou tváří Brožíkovy tvorby byla portrétní a žánrová malba, v níž podléhal dobovým francouzským vesnickým idylám ve stylu J. Bretona a J. F. Milleta. Řada skic z plenéru a portrétních studií svědčí o jeho smyslu pro realistické zachycení. V r. 1893 získal místo profesora historické malby na pražské Akademii, a tak neustále putoval mezi Paříží a Prahou, což spolu s usilovnou malířskou prací vyčerpávalo jeho síly, takže krátce po svých padesátinách podlehl nemoci. Zemřel 15. 4. 1901 v Paříži. Neveřejná poznámka Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA. Poslední změna 20171002004212.9 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (10) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů) 
osoba
Počet záznamů: 1