Počet záznamů: 1
Boudník, Vladimír, 1924-1968
harmonizováno (jn19990216025) Id j0000056 Jméno Boudník, Vladimír, 1924-1968 Jiné jméno skutečné jméno: Boudník, Vladimír Antonín Josef, 1924-1968
Viz též manželka: Boudníková, Věra, 1946-2012
Charakteristika Narozen 17. 3. 1924 v Praze, zemřel 5. 12. 1968 tamtéž. Grafik, malíř, autor textů, zakladatel uměleckého směru "explosionalismu", osobnost českého informentu. Národnost česká
Pohlaví Mužské Narození 17. 3. 1924 (17.03.1924 - 17.03.1924) Praha (Česko) Úmrtí 5. 12. 1968 (05.12.1968 - 05.12.1968) Praha (Česko) Studium 1945-1949 (1945 - 1949) Státní odborná škola grafická (Praha, Česko) Praha (Česko)
učitel: Beneš, Rudolf, 1896-1971Členství 30. 12. 1965-1968 (30.12.1965 - 1968) Svaz českých výtvarných umělců Profese grafici teoretici umění Styl akční umění explosionalismus informel Obor výtvarné umění grafika Zdroj pro MA [1] Primus, Zdenek - Havránek, Vít - Boudník, Vladimír. Vladimír Boudník : mezi avantgardou a undergroundem /. [Praha] : Gallery, 2004. 351, [15] s.. ISBN 80-86010-77-5. [cit. 12.05.2009], 56-61
Zdroj pro NA NKC Český kalendář 2004 (údaje pro biografickou poznámku) Vladimír Boudník : mezi avantgardou a undergroundem (odkaz viz, biografická poznámka) www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 1. 7. 2019 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, 1950-1997. A-Č (autoritní forma, data) Odkaz na www https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimír_Boudník Životopis Vladimír Boudník se narodil 17. 3. 1924 v Praze v rodině technického úředníka Josefa Boudníka a laborantky Jindřišky Boudníkové. Tři roky (od 1939) se učil nástrojařem v továrně Zeus na Vyšehradě a zároveň navštěvoval Živnostenskou školu kovodělnou při Vyšší průmyslové škole v Praze. V roce 1943 byl totálně nasazen na práci do Německa, vrátil se v roce 1944. V roce 1945 nastoupil na Státní grafickou školu v Praze do oddělení kresby prof. R. Beneše, absolvoval v roce 1949. Vladimír Boudník byl grafik, malíř, autor textů, v letech 1949 a 1951 formuloval tři manifesty explosionalismu, směru, který sám založil a demonstroval v 50. letech v pražských ulicích. Do roku 1952 pracoval jako propagační grafik v n. p. Kovoslužba, do roku 1965 jako nástrojař a dílenský rýsovač v Aero Vysočany (dnes ČKD Trakce). V letech 1947 - 48 psal (resp. řezal do lina) a rozesílal protiválečná provolání, roku 1949 se seznámil s M. Medkem, který zprostředkoval kontakt se surrealistickým okruhem kolem K. Teiga, komunikoval se "suprasexdadaisty" a "libeňskými psychisty"; vstoupil do intenzívního, léta trvajícího a vzájemně inspirativního styku s básníkem a filozofem E. Bondym - Z. Fišerem a spisovatelem B. Hrabalem, s nímž se seznámil 1950 při půlroční brigádě v ocelárnách na Kladně. Zejména díky jim poznal moderní umění a literaturu, v nich získal i oporu pro svůj umělecký směr - explosionalismus, zvláště v jeho počáteční etapě (1949-50) s početnými "malířskými akcemi" v pražských uličkách (dokreslením nebo domalováním do rozprýskané omítky zdí vybízel kolemjdoucí k aktivnímu vnímání a uvolnění obrazotvornosti). Principy svých snah současně vysvětloval manifesty, apely, dopisy, které neúnavně adresoval redakcím, kulturním institucím a osobnostem a které zpravidla doprovázel kresbami, grafikami a kolážemi. V grafikách a kresbách z počátečního údobí (1946-49) převládá existenciální akcent v symbolech utrpení a smrti: stylizace dominantního motivu - nahé lidské postavy - je většinou toporně rudimentární, kompozice statická. Od přelomu 1949/50 realizoval Boudník svůj explosionalistický postulát, aby se obraz stal "seismografickým záznamem nervových impulsů", spontánní, expresivní gestací. Snaha o bezprostřední, maximálně zhuštěný a dynamický výraz mimořádné senzibility souzní s dobovými projevy tašismu a action painting (akční umění). Boudník k němu dospívá samostatně (u nás osamoceně), informace o aktuálním výtvarném dění ve světě mu zprostředkoval r. 1957 teprve J. Kotík a později J. Kolář. Když Boudník přenesl explosionalismus do "své" továrny, nalezl zde nejen nové publikum (a příští výtvarné kolegy - J. Hampla, L. Přibyla), ale i nové vydatné prostředky pro výtvarnou "argumentaci". Každodenní styk s materiály a nástroji ho podnítil k vynalézání originálních, netradičních technik, které rozvíjel vždy v početných cyklech a které vykazují mimořádnou schopnost zachytit Boudníkův svět, tak odlehlý "vysokému umění". Od roku r. 1955 vyjevují Aktivní grafiky stopy akcí, které v duralové matrici vzniknou, jejím probíjením, krájením (Nekonvenční formáty), perforováním, vlisováním kovových úlomků, oxidováním ("exhumační technika"), propalováním autogenem apod. Ve Strukturálních grafikách (od r. 1959) fixuje Boudník syntetickými pojidly na povrchu desky písek, textil, listí, dráty a rozehrává ve výraznějších reliéfních otiscích ryzí "malířské" hodnoty (série velkých monotypů). Rozšiřuje tak škálu mimouměleckých, "bezcenných" materiálů. Působivost tohoto sdělení i morální příklad Boudníkovy osobnosti ocenili "manifestačně" nejmladší průkopníci radikálního texturálního informelu na přelomu 50. a 60. let - svou tvorbou i pozváním Boudníka na obě ateliérové Konfrontace (1960). Snaha zkoumat a vnímat skutečnost v její totalitě vedla Boudníka k dalším experimentům (neváhal "vystavit" se i pokusům psychiatrů a sám spolupracoval v arteterapii). Vznikly např. Drásané kresby (1957), Derealizace (1960-61) - grafické asambláže vznikající průnikem otisků strukturálních nebo aktivních matric do starých rytin nebo barevných reprodukcí (1963), Magnetické grafiky (1965), využívající uspořádání kovových pilin v siločárách magnetického pole (které spontánním zásahem destruoval) a posléze zejména Variace na Roschachův test (od 1966), velké symetrické kompozice v tiscích z pevné lepenky vpůli přeložené, doplňované kresbou, domalováním, rytím i otisky starších matric. Tyto práce jsou Boudníkovým dílem závěrečným; v jejich tísnivém napětí jako by se ohlašovala předčasná tragická smrt jejich tvůrce. Vladimír Boudník zemřel 5. 12. 1968 v Praze, když ve svém bytě spáchal sebevraždu. Popis opravy Biografická poznámka - nově Poslední změna 20190709220001.4 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného umění
osoba
Počet záznamů: 1