Počet záznamů: 1
Axman, Miloš, 1926-1990
harmonizováno (jn19990201009) Id j0000016 Jméno Axman, Miloš, 1926-1990 Charakteristika Narozen 20.11.1926 v Litovli u Olomouce, zemřel 30.1.1990 v Brně. Sochař, vysokoškolský profesor, rektor Akademie výtvarných umění. Národnost česká
Pohlaví Mužské Narození 20.11.1926 Litovel (Česko) Úmrtí 30.01.1990 Brno (Česko) Studium 1943 - 1947 Škola umění (Zlín, Česko) Zlín (Česko)
učitel: Makovský, Vincenc, 1900-1966
učitel: Kavan, Jan, 1947-Zaměstnání profesor a vedoucí katedry: 1966 Vysoké učení technické v Brně Brno (Česko) rektor: 1976 - 1985 Akademie výtvarných umění v Praze Praha (Česko) - 1987 Vysoká škola uměleckoprůmyslová Praha (Česko) Členství Svaz českých výtvarných umělců Spolek výtvarných umělců Mánes Český fond výtvarných umělců 1948 - 1959 Sdružení výtvarných umělců moravských Profese sochaři medailéři pedagogové Zdroj pro MA [01] Toman, Prokop; Toman H., Prokop: Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců. 1. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955.
Zdroj pro NA NKC Životopis Miloš Axman se narodil 20. 11. 1926 v Litovli u Olomouce a zemřel 30. 1. 1990 v Brně. Byl sochařem a pedagogem. V letech 1947 - 1952 byl asistentem sochařského oboru (výtvarné zpracování keramiky) Jana Kavana na Střední uměleckoprůmyslové škole Zlín. V letech 1952 - 1972 byl asistentem Vincence Makovského na katedře teorie architektury a výtvarné výchovy, od r. 1966 byl profesorem a vedoucím katedry teorie architektury a výtvarné výchovy na Fakultě architektury VUT v Brně, od r. 1973 byl profesorem sochařství, zvláště monumentálního, na AVU v Praze (v letech 1976 - 85 rektorem). Do roku 1987 pak ještě učil na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, obor kamenotiskařství. Vzhledem ke své mnohaleté pedagogické činnosti vychoval řadu dnes již také renomovaných českých sochařů, a to napříč generacemi. Mezi jeho žáky patří např. Otmar Oliva, Jiří Plieštik, Zdeněk Maixner, Tomáš Ruller, Marius Kotrba a Michal Gabriel. Miloš Axman je autorem medailí a plaket a samozřejmě soch. Jeho tvorba je jak komorní, tak monumentální. Inspiroval se surrealismem a později též socialistickým realismem. Kromě volné tvorby a pedagogického působení se zabýval i publikační činností. Vystavoval pravidelně a soustavně od roku 1950 až do roku 1989 hlavně v Praze (např. Galerie Václava Špály, Mánes, Jízdárna Pražského hradu, Galerie hlavního města Prahy - Staroměstská radnice), v Brně (Dům umění města Brna), v Bratislavě (Dom kultúry) i jinde. Za svůj přínos českému umění obdržel řadu profesních ocenění jak mezinárodních (např. Čestné uznání Benátského bienále, roku 1947 nebo Čestné uznání Světového festivalu mládeže v Moskvě, roku 1951), tak národních (např. Krajskou cenu Antonína Procházky, v letech 1962 a 1973) a je rovněž laureátem mnoha státních vyznamenání (nejvyšší, titul Národní umělec, obdržel roku 1981). Poslední změna 20150609142641.9 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (7) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů)
Počet záznamů: 1