Počet záznamů: 1
Metzner, Franz, 1870-1919
harmonizováno (jn20000401781) Id 0071083 Jméno Metzner, Franz, 1870-1919 Viz též Metzner-Bund [01] Charakteristika Narozen 18.11.1870 ve Všerubech, zemřel 24.3.1919 v Berlíně (SRN). Sochař a výtvarník. Národnost česká
německá
Pohlaví Mužské Narození 18. 11. 1870 (18.11.1870 - 18.11.1870) Všeruby (Plzeň-sever, Česko) Úmrtí 24. 3. 1919 (24.03.1919 - 24.03.1919) Berlín (Německo) Zaměstnání od 1903 (1903) K.K. Österreichisches Museum für Kunst und Industrie. Kunstgewerbeschule Členství po 1903 (1903) Wiener Werkstätte Vídeň (Rakousko) 1919 (1919 - 1919) Akademie der Künste zu Berlin Berlín (Německo) Profese sochaři kameníci Styl symbolismus (umění) secese Zdroj pro MA [01] Wikipedia - Die freie Enzyklopädie. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org. [cit. 15.06.2015], online
Zdroj pro NA NKC Životopis Franz Metzner se narodil 18. listopadu 1870 ve Všerubech. Kameníkem se vyučil v Plzni, v letech 1890-1894 působil a dále se vzdělával v různých kamenických dílnách, mj. v ateliéru Christiana Behrense ve Vratislavi. Podnikl studijní cesty do Paříže a Itálie. 1894-1903 žil v Berlíně, kde si 1896 zřídil vlastní ateliér a kromě uměleckořemeslných prací vytvářel návrhy pro královskou porcelánovou manufakturu. 1903 získal čtvrté místo v soutěži na pomník císařovny Elisabethy ve Vídni a vzápětí profesuru pro třídu modelování na tamní uměleckoprůmyslové škole. Ve Vídni navázal kontakty s členy spolku Wiener Secession a sám se stal členem Wiener Werkstätte. V této době se spolupodílel se na výzdobě a vnitřním vybavení secesního paláce Stoclet v Bruselu (1905-1911). 1904 zhotovil návrh kašny Nibelungů pro prostranství před Votivním kostelem ve Vídni. Kašna nebyla realizována a její zásadní část, bronzová plastika Rüdigera von Bechelaren, byla mezi lety 1924-1945 osazena v Jablonci nad Nisou. Od roku 1970, kdy se plastiku podařilo získat spolku vysídlených jabloneckých Němců, je tzv. Rüdiger-Brunnen umístěna v bavorském Neugablonz. 1905 získal Metznera pro spolupráci na památníku Bitvy národů u Lipska architekt Bruno Schmitz. Metzner proto 1906 Vídeň opustil a vrátil se do Berlína. Zde ve spolupráci s B. Schmitzem zhotovil 1907 hrobku rodiny Maxovy, která je považována za nejpřednější sepulkrální dílo berlínské symbolistní secese. Hojně se věnoval plastické výzdobě fasád ve Vídni, v Praze (Budova Vídeňské bankovní jednoty v ulici Na Příkopě, reliéfy pro palác Pojišťovacího spolku pro průmysl cukerní v Jindřišské ulici) a v Berlíně. V Čechách působil především v Liberci, Jablonci nad Nisou, Teplicích a v Praze. Řada jeho děl v Německu byla zničena za druhé světové války, v Čechách pak v době komunismu. 1919 se stal členem pruské Akademie, ale již 24. března 1919 zemřel v Berlíně na španělskou chřipku. Na Metznerovu upomínku pojmenovali němečtí umělci v Čechách svůj spolek Metzner-Bund. Neveřejná poznámka Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA. Poslední změna 20151115182400.3 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného umění
osoba
Počet záznamů: 1