Počet záznamů: 1
Barvitius, Antonín Viktor, 1823-1901
harmonizováno (jo2012693481) Id 0050295 Jméno Barvitius, Antonín Viktor, 1823-1901 Jiné jméno Barvitius, A. V., 1823-1901
Barvitius, Antonín, 1823-1901
Barvitius, Anton, 1823-1901 (němčina)
Barvitius, Antonín Vítězslav, 1823-1901
Viz též bratr: Barvitius, Viktor, 1834-1902
Charakteristika Narozen 14. 7. 1823 v Praze, zemřel 20. 7. 1901 tamtéž. Architekt a návrhář užitého umění. Jeho mladším bratrem byl malíř Viktor Barvitius (1834-1902). Národnost česká
Pohlaví Mužské Narození 14. 7. 1823 (14.07.1823 - 14.07.1823) [01] Praha (Česko) [01] Úmrtí 20. 7. 1901 (20.07.1901 - 20.07.1901) [01] Praha (Česko) [01] Studium studium malby: [01] 1843-1844 (1843 - 1844) Akademie výtvarných umění v Praze Praha (Česko) studium architektury: [01] od 1845 (1845) K.k. Akademie der vereinigten bildenden Künste (Vídeň, Rakousko) Vídeň (Rakousko)
učitel: Nüll, Eduard van der, 1812-1868Členství předseda výtvarného odboru: [01] 1883-1895 (1883 - 1895) Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta Praha (Česko) Profese architekti restaurátoři Styl historismus (umění) novorenesance Obor architektura křesťanské umění umělecká řemesla užité umění Zdroj pro MA [01] Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1995.
[02] www(Deutsche Nationalbibliothek).
Zdroj pro NA Barvitius, A. V.: Vom Monumente für wail. Joseph Jungmann. Prag: A.V. Barvitius, [1878] (odkaz viz) www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 12. 4. 2012 (data, biografické údaje) Malá Československá encyklopedie (odkaz viz) Toman, P: Nový slovník československých výtvarných umělců (autoritní forma, data, biografické údaje) www(Deutsche Nationalbibliothek) (odkaz viz) www(BARVITIUS Antonín Vítězslav - arch-pavouk.cz), cit. 15. 2. 2023 (odkaz viz) Životopis Antonín Viktor Barvitius se narodil 14. července 1823 v Praze. Studoval malbu na pražské Akademii (1843-1844), od roku 1845 architekturu na Akademii ve Vídni. Roku 1848 se usadil ve Vídni, kde projektoval několik obytných domů. V roce 1854 odjel na dvouletou studijní cestu do Itálie. Poté se usadil v Římě, kde se věnoval zejména restaurování Palazzo di Venezia, sídla rakouského velvyslanectví. Roku 1867 se vrátil do Prahy a působil jako samostatný architekt. Řadu projektů zpracoval se svým švagrem, architektem I. Ullmannem. Mezi jeho vrcholná díla náleží Gröbova vila v Praze-Vinohradech (evokace toskánského venkovského sídla) a kostel sv. Václava v Praze-Smíchově, syntetizující tvarosloví vrcholné renesance s prostorovým typem starokřesťanské baziliky a z baroku odvozeným dvouvěžovým průčelím. Po několikerém neúspěchu svých návrhů se stáhl v 70. letech do ústraní a věnoval se výhradně sakrální architektuře a uměleckému řemeslu, zejména v rámci Křesťanské akademie a Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta v Praze. Byl ryzím představitelem přísného historismu v českých zemích. Zemřel 20. července 1901. Popis opravy zdroj - další výskyt, viz - další výskyty,provenience - nově Viz - další výskyt; 856 -přesun do 670u; 024, 372, 374, 375, 377 - nově; 370 - doplnění; Zdroj - další výskyt; Biografická poznámka - doplnění Poslední změna 20230221220016.5 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (1) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů) 
osoba
Počet záznamů: 1