Počet záznamů: 1  

Fischer, Vladimír, 1870-1947

  1. harmonizováno (jk01031298)
    Id0048834
    JménoFischer, Vladimír, 1870-1947
    CharakteristikaNarozen 4.7.1870 ve Fryštáku u Holešova, zemřel 28.10.1947 v Brně. Ing., architekt, profesor pozemního stavitelství.
    Národnost česká
    PohlavíMužské
    Narození 4. 7. 1870 (04.07.1870 - 04.07.1870)   Fryšták (Česko)
    Úmrtí 28. 10. 1947 (28.10.1947 - 28.10.1947)   Brno (Česko)
    Studium 1887-1893 (1887 - 1893)   C.k. česká vysoká škola technická (Praha, Česko)  Praha (Česko)
    Zaměstnání řádný profesor, 1924-1925 a 1935-1936 děkanem odboru architektury a pozemního stavitelství, 1938-1941 rektorem: [02]  1923-1941 (1923 - 1941) [02]    Česká vysoká škola technická v Brně [02]    Brno (Česko) [02] 
    Členství   Spolek architektů a inženýrů v Království českém [02] 
      Sdružení výtvarných umělců moravských [02]    Hodonín (Česko) [02] 
    Profese architekti
    pedagogové architektury
    památkáři
    Obor památková péče
    architektura
    Zdroj pro MA[01] Zatloukal, Pavel. Příběhy z dlouhého století : architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku /. Olomouc : Muzeum umění Olomouc, 2002. 702 s.. ISBN 80-85227-49-5.
    [02] Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1995.
    Zdroj pro NAPNP-LA
    ŽivotopisVladimír Fischer se narodil 4. července 1870 ve Fryštáku. Studoval na reálce v Brně (maturita 1887) a na České vysoké škole technické v Praze (1887-1893). Do roku 1898 praktikoval v ateliéru E. Förstera, F. Fellnera ml. a H. Helmera ve Vídni. Od roku 1901 byl zaměstnán na Moravském místodržitelství v Brně, roku 1910 byl jmenován konzervátorem památkové péče, v letech 1918-1920 působil v Bratislavě. Roku 1921 se stal profesorem České vysoké školy technické v Brně, 1923 byl jmenován řádným profesorem, zastával funkce děkana a rektora. Byl členem umělecké komise při MŠANO, v letech 1939-1941 působil jako konzervátor okresu Brno-venkov. Před rokem 1918 spolupracoval zejména s brněnským stavitelem Bohumilem Schmeerem, který uskutečnil podle jeho návrhů řadu nájemních domů v Brně (Švédský dům, Smetanova 41, ve spolupráci s J. Köhlerem 1909-1910). Věnoval se sakrální architektuře (kostely ve Skleném, Rohatci, Starém Lískovci, Vacenovicích, Sudoměřicích, Brně ad.). Činný byl rovněž v oblasti památkové péče, s J. Köhlerem a F. Úprkou restauroval zámek v Prostějově (1900-1906), provedl přestavbu arcibiskupského paláce v Olomouci (1906-1910). Vladimír Fischer nikdy neopustil základnu historismu (radnice ve Fryštáku, 1900-1901; rodinný dům V. Součka v Prostějově, ul. Hanačka 2, s J. Köhlerem 1901-1902; přestavba radnice v Tišnově, 1905-1906; Augustiniánský dům v Luhačovicích, ul. Leoše Janáčka 241, s J. Köhlerem 1903-1906; fara v Ostravě-Mariánských Horách, 1912). Ve svých nejvýraznějších dílech, secesních, klasicizujících či z období moderny, aplikoval na historizující schémata kontrastní ahistorické prvky, vytvářející osobitou symbiózu (Finanční ředitelství v Olomouci, Palackého 12, 1908; Cyrilometodějská záložna v Brně, Zelný trh 2-3, 1913-1915). Charakterem své tvorby byl souputníkem hodonínského Sdružení výtvarných umělců moravských. Vladimír Fischer zemřel 28. října 1947 v Brně.
    Neveřejná poznámkaZáznam neprošel revizí podle pravidel RDA.
    Poslední změna20171002004234.9
    URL Wikipedie CZ
    Wikipedie
    Národní autority
    Katalog NK ČR
    abART
    Registr sbírek výtvarného umění
    Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    osoba

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.