Počet záznamů: 1

Gessner, Hubert, 1871-1943

	harmonizováno (ph165950)
Id	v0716327
Heslo	ochrana softwaru
Jiné jméno	Gessner, Hubert Johann Karl, 1871-1943
Charakteristika	Narozen 20. 10. 1871 ve Valašských Kloboukách (okr. Zlín), zemřel 29. 1. 1943 ve Vídni, architekt.
Národnost	rakouská
Pohlaví	Mužské
Narození	20. 10. 1871 (20.10.1871 - 20.10.1871) Valašské Klobouky (Česko)
Úmrtí	29. 1. 1943 (29.01.1943 - 29.01.1943) Vídeň (Rakousko)
Studium	1885-1889 (1885 - 1889) K.k. deutsche Staatsgewerbeschule (Brno, Česko) Brno (Česko) spolužák: Loos, Adolf, 1870-1933
	1894-1898 (1894 - 1898) K.k. Akademie der bildenden Künste (Vídeň, Rakousko) Vídeň (Rakousko) učitel: Wagner, Otto, 1841-1918

Členství	od 1907 (1907 - 1907) [02] Gesellschaft österreichischer Architekten [02] Rakousko [02]
	od 1914 (1914) [02] Zentralvereinigung der Architekten Österreichs [02] Rakousko [02]
	od 1919 (1919) [02] Wiener Bauhütte [02] Vídeň (Rakousko) [02]
	od 1921 (1921) [02] Niederösterreichischer Gewerbeverein [02] Dolní Rakousko (Rakousko) [02]
	od 1923 (1923) [02] Genossenschaft der bildenden Künstler Wiens [02] Vídeň (Rakousko) [02]

Profese	architekti
Zdroj pro MA	[01] Zatloukal, Pavel. Příběhy z dlouhého století : architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku /. Olomouc : Muzeum umění Olomouc, 2002. 702 s.. ISBN 80-85227-49-5. [02] Architektenlexikon: Hubert Gessner. In 22.9.2012. Dostupné z WWW: http://www.architektenlexikon.at/de/166.htm. [cit. 22.09.2012] [03] Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1995.
Zdroj pro NA	www (Vědecká knihovna v Olomouci - REGO)
	Architektenlexikon: Hubert Gessner (jméno viz)
	www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 1. 10. 2012 (biografické údaje)
	OBG, cit. 1. 10. 2012 (autoritní forma, odkaz viz, biografické údaje, data)
Odkaz na www	http://cs.wikipedia.org/wiki/Hubert_Gessner
Životopis	Hubert Gessner se narodil 20. října 1871 ve Valašských Kloboukách. Studoval na německé průmyslové škole v Brně (1885-1889), kde byl spolužákem A. Loose. Ve studiu pokračoval v letech 1894-1898 na vídeňské Akademii výtvarných umění. V posledním ročníku pracoval určitý čas v soukromém ateliéru Otto Wagnera. Po ukončení studií spolupracoval s bývalými spolužáky A. Ludwigem, O. Bémem a zejména s bratrem Franzem, rovněž Wagnerovým žákem. Na přelomu století rozvíjel podněty biomorfně orientované secese, kterou mnohdy aplikoval na ještě historizující schémata průčelí (vila J. Bratmanna ve Smetanově ul. 115 a s O. Bémem dům J. Horného na nám. Míru 189 ve Val. Kloboukách, obchodní akademie v Hradci Králové s O. Bémem). Jako jeden z prvních ve střední Evropě se začal brzy orientovat ke geometrizující moderně (hotel Slezský dvůr v Opavě s F. Gessnerem, hotel Jindřichův Dvůr v Novém Jičíně na Lidické 6 s F. Gessnerem, brněnské ústřední lázně na Rašínově 2, rodinný dům F. Růžičky ve Val. Kloboukách na ul. Čsl. armády 249, nakladatelství s tiskárnou Vorwärts ve Vídni, Rechte Wienzeile 97, vlastní vila ve Vídni na Sternwarterstrasse 70). Počátkem století přišel jako zaměstnanec zemského stavebního úřadu do Brna. Projektoval zejména kroměřížský Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. pro choromyslné a Okresní nemocenskou pokladnu v Brně (M. Horákové 24-25). Velkoryse rozvržený areál kroměřížské léčebny byl částečně inspirován obdobným Wagnerovým vídeňským ústavem, avšak koncipován s větším důrazem na různorodost jednotlivých pavilonů. V podobně racionální cihelné podobě jako nemocenskou pokladnu v Brně projektoval i četné průmyslové objekty (areál pražské pekárny F. Odkolka, dělnická pekárna v Liberci). Jako přítel Viktora Adlera často pracoval pro sociálně demokratickou stranu a ve 20. letech se zúčastnil monumentální výstavby “rudé Vídně” (sídliště Reumann-Hof a Karl-Seitz-Hof). Zemřel 29. ledna 1943 ve Vídni.
Poslední změna	20150609142920.8
URL	Wikipedie CZ Wikipedie Národní autority Katalog NK ČR abART Registr sbírek výtvarného umění

osoba

Počet záznamů: 1