Počet záznamů: 1
Podhajský, Karel, 1871-1930
harmonizováno (jk01100196) Id 0034947 Jméno Podhajský, Karel, 1871-1930 Jiné jméno pseudonym: Kapský, 1871-1930
Viz též bratr: Podhajský, Gustav, 1872-1952 [02]
sestra: Podhajská, Marie [02]
Charakteristika Narozen 24. 5. 1871 v Litomyšli, zemřel 12. 9. 1930 tamtéž. Kynolog, myslivec, ornitolog, redaktor, úředník, literatura z oboru, humoristické vzpomínky. Národnost česká [02]
Pohlaví Mužské Narození 24. 5. 1871 (24.05.1871 - 24.05.1871) Litomyšl (Česko)
matka: Podhajská, Anna, -1905 [02]
otec: Podhajský, Matěj, 1819-1876 [02]Úmrtí 12. 9. 1930 (12.09.1930 - 12.09.1930) Litomyšl (Česko) Zaměstnání před 1894 (1889 - 1894) [02] Assicurazioni Generali [02] Praha (Česko) [02] účetní, od r. 1903 důchodní: [02] 1895-1930 (1895 - 1930) [02] Litomyšl (Česko). Osada města [02] Litomyšl (Česko) [02] Členství Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách [02] Československá myslivecká jednota [02] Profese kynologové myslivci ornitologové redaktoři Zdroj pro MA [01] http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/.
[02] Klimešová, Hana. Karel Podhajský, kynolog.
Zdroj pro NA PNP-LA Klimešová, Hana : Karel Podhajský, kynolog (doplnění biografické poznámky) Životopis Karel Podhajský se narodil 24. května 1871 do rodiny litomyšlských měšťanů Matěje a Anny Podhajských. Svůj život prožil v domě čp. 68 na Smetanově náměstí. Otec Matěj byl zámožným obchodníkem, členem řady místních spolků, vášnivým lovcem a chovatelem psů a ptáků. Matka Anna zůstala v domácnosti a starala se o tři děti – Gustava, Marii a nejstaršího Karla, který po svém otci zdědil vztah k přírodě.
Karel Podhajský vychodil obecnou školu v Litomyšli, poté absolvoval německou obchodní akademii v Praze. Po dokončení studií krátce pracoval pro pojišťovací společnost Assecuratione generali v Praze. V letech 1894-1895 prodělal vojenskou službu v Čáslavi, poté se vrátil do Litomyšle. Nastoupil jako účetní Osady města Litomyšle a od roku 1903 zastával funkci důchodního.
Když v roce 1905 zemřela Podhajského matka, Karel zůstal v domě sám, nikdy se neoženil. Obklopovala ho řada přátel, mezi které patřila rodina advokáta a purkmistra Theodora Slavíka (1851-1923), lesní správce Robert Demuth, českotřebovský lékárník August Veselý, mlynář Karel Faulhammer (1870-1951), řídící učitel a ornitolog z Vysokého Chvojna Josef Musílek (1885-1941) nebo kynolog a myslivec Václav Vach (1896-?), kolega z úřadu. Většinu volného času věnoval přírodě, lovu a kynologii, byl však také jedním z prvních cyklistů a lyžařů v Litomyšli. V myslivosti ho učili především dva muži: nadlesní Jan Seeman (1813-1903) a hostinský z Velkých Sedlišť Jan Fikejs.
Celoživotním posláním Podhajského se stal chov psů, především kontinentálních ohařů. Začínal ovšem s pointery – ostrovními ohaři, které dovezli na litomyšlské panství Valdštejnové v polovině 19. století. Roku 1895 dostal Podhajský první krátkosrsté ohaře: Floka, Dona a později Reka. Za celý život se u něho na dvorku vystřídalo přes čtyřicet psů. Stal se členem Ústředního spolku pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách a roku 1923 se osobně podílel na založení Československé myslivecké jednoty. Zakládající činitelé se tehdy sešli v nedaleké České Třebové u lékárníka Veselého. Podhajský stál i u založení plemenné knihy loveckých plemen, kterou až do své smrti vedl.
Zabýval se rovněž ornitologií. Po mnoho let si dělal přesné záznamy o svých pozorováních ptactva na Litomyšlsku, které také publikoval. Řadu exemplářů nechal preparovat a daroval je místnímu muzeu (dnes v majetku Domu dětí a mládeže Litomyšl). Prostřednictvím Josefa Musílka se zajímal o vznik Československé společnosti ornitologické. Pochybovat můžeme o mínění některých entomologů, kteří Podhajského uvádí jako entomologa. Sám se o broucích zmiňuje pouze v humorných příbězích, jenž vydával (ve Stráži myslivosti) pod pseudonymem Kapský.
Mezi Podhajského další zásluhy patří zákaz odstřelu vzácné a ohrožené zvěře na Litomyšlsku (1923) a především rozvoj kynologie, ať je to sepsání zkušebních řádů pro soutěže loveckých psů nebo vydání knihy o výcviku ohaře – Ohař všestranný jako zachránce zvěře (1923). Jako rozhodčí se zúčastnil bezpočtu kynologických soutěží. Ve 20. letech 20. století redigoval ve Stráži myslivosti kynologickou část. Pravidelně přispíval i svými články o myslivosti, kynologii, ornitologii a střelných zbraních.
Podhajský vytvořil sbírku paroží a růžků s vývojovými vadami a chorobami, kterou odkázal jako studijní pomůcku vysoké škole lesnické v Brně (v r. 2008 neznámá). V českých zemích patřil k průkopníkům nutnosti posuzovat při prokázané abnormalitě s parožím i lebku a rovněž poukazoval na potřebu hodnotit trofeje body, které se dosud posuzovaly volně. Vzor měl Podhajský v německy mluvících zemích (Rakousko 1894), kde se ostatně inspiroval i vedením plemenné knihy. Organizoval rovněž lovecké výstavy v Litomyšli v letech 1923 a 1929, kdy navíc proběhla výstava psů.
Karel Podhajský zůstal činný až do sklonku svého života. Zemřel po krátké nemoci (ateroskleróza) 12. září 1930 ve věku 59 let. Pohřben je v Litomyšli.
Po jeho smrti uctili členové Československé myslivecké jednoty jeho památku založením všestranných loveckých zkoušek pro ohaře s Podhajského jménem. Poprvé se pod názvem Všestranné zkoušky Karla Podhajského konaly roku 1932 v Bystrci u Brna, od roku 1946 se užívá pojmenování Memoriál Karla Podhajského. Zkoušky, nejvyšší v České republice, se konají každoročně v různých místech Čech a Moravy. Jubilejní ročníky (v osmém roce každého desetiletí) se konají v Litomyšli.
V roce 1971 byla na Podhajského domě v Litomyšli odhalena jeho pamětní deska od akad. sochaře Františka Jandy. (Zdroj životopisu: Klimešová Hana: Karel Podhajský, kynolog, Regionální muzeum v Litomyšli 27.9-16.11.2008, scénář výstavy, uložen tamtéž)Neveřejná poznámka Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA. Poslední změna 20190426172324.5 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (3) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů) osoba
Počet záznamů: 1