Počet záznamů: 1

Podhajský, Karel, 1871-1930

	harmonizováno (jk01100196)
Id	0034947
Jméno	Podhajský, Karel, 1871-1930
Jiné jméno	pseudonym: Kapský, 1871-1930
Viz též	bratr: Podhajský, Gustav, 1872-1952 [02] sestra: Podhajská, Marie [02]
Charakteristika	Narozen 24. 5. 1871 v Litomyšli, zemřel 12. 9. 1930 tamtéž. Kynolog, myslivec, ornitolog, redaktor, úředník, literatura z oboru, humoristické vzpomínky.
Národnost	česká [02]
Pohlaví	Mužské
Narození	24. 5. 1871 (24.05.1871 - 24.05.1871) Litomyšl (Česko) matka: Podhajská, Anna, -1905 [02] otec: Podhajský, Matěj, 1819-1876 [02]
Úmrtí	12. 9. 1930 (12.09.1930 - 12.09.1930) Litomyšl (Česko)
Zaměstnání	před 1894 (1889 - 1894) [02] Assicurazioni Generali [02] Praha (Česko) [02]
	účetní, od r. 1903 důchodní: [02] 1895-1930 (1895 - 1930) [02] Litomyšl (Česko). Osada města [02] Litomyšl (Česko) [02]

Členství	Ústřední spolek pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách [02]
	Československá myslivecká jednota [02]

Profese	kynologové
	myslivci
	ornitologové
	redaktoři
Zdroj pro MA	[01] http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/. [02] Klimešová, Hana. Karel Podhajský, kynolog.
Zdroj pro NA	PNP-LA
	Klimešová, Hana : Karel Podhajský, kynolog (doplnění biografické poznámky)
Životopis	Karel Podhajský se narodil 24. května 1871 do rodiny litomyšlských měšťanů Matěje a Anny Podhajských. Svůj život prožil v domě čp. 68 na Smetanově náměstí. Otec Matěj byl zámožným obchodníkem, členem řady místních spolků, vášnivým lovcem a chovatelem psů a ptáků. Matka Anna zůstala v domácnosti a starala se o tři děti – Gustava, Marii a nejstaršího Karla, který po svém otci zdědil vztah k přírodě. Karel Podhajský vychodil obecnou školu v Litomyšli, poté absolvoval německou obchodní akademii v Praze. Po dokončení studií krátce pracoval pro pojišťovací společnost Assecuratione generali v Praze. V letech 1894-1895 prodělal vojenskou službu v Čáslavi, poté se vrátil do Litomyšle. Nastoupil jako účetní Osady města Litomyšle a od roku 1903 zastával funkci důchodního. Když v roce 1905 zemřela Podhajského matka, Karel zůstal v domě sám, nikdy se neoženil. Obklopovala ho řada přátel, mezi které patřila rodina advokáta a purkmistra Theodora Slavíka (1851-1923), lesní správce Robert Demuth, českotřebovský lékárník August Veselý, mlynář Karel Faulhammer (1870-1951), řídící učitel a ornitolog z Vysokého Chvojna Josef Musílek (1885-1941) nebo kynolog a myslivec Václav Vach (1896-?), kolega z úřadu. Většinu volného času věnoval přírodě, lovu a kynologii, byl však také jedním z prvních cyklistů a lyžařů v Litomyšli. V myslivosti ho učili především dva muži: nadlesní Jan Seeman (1813-1903) a hostinský z Velkých Sedlišť Jan Fikejs. Celoživotním posláním Podhajského se stal chov psů, především kontinentálních ohařů. Začínal ovšem s pointery – ostrovními ohaři, které dovezli na litomyšlské panství Valdštejnové v polovině 19. století. Roku 1895 dostal Podhajský první krátkosrsté ohaře: Floka, Dona a později Reka. Za celý život se u něho na dvorku vystřídalo přes čtyřicet psů. Stal se členem Ústředního spolku pro ochranu honby a chov loveckých psů v Čechách a roku 1923 se osobně podílel na založení Československé myslivecké jednoty. Zakládající činitelé se tehdy sešli v nedaleké České Třebové u lékárníka Veselého. Podhajský stál i u založení plemenné knihy loveckých plemen, kterou až do své smrti vedl. Zabýval se rovněž ornitologií. Po mnoho let si dělal přesné záznamy o svých pozorováních ptactva na Litomyšlsku, které také publikoval. Řadu exemplářů nechal preparovat a daroval je místnímu muzeu (dnes v majetku Domu dětí a mládeže Litomyšl). Prostřednictvím Josefa Musílka se zajímal o vznik Československé společnosti ornitologické. Pochybovat můžeme o mínění některých entomologů, kteří Podhajského uvádí jako entomologa. Sám se o broucích zmiňuje pouze v humorných příbězích, jenž vydával (ve Stráži myslivosti) pod pseudonymem Kapský. Mezi Podhajského další zásluhy patří zákaz odstřelu vzácné a ohrožené zvěře na Litomyšlsku (1923) a především rozvoj kynologie, ať je to sepsání zkušebních řádů pro soutěže loveckých psů nebo vydání knihy o výcviku ohaře – Ohař všestranný jako zachránce zvěře (1923). Jako rozhodčí se zúčastnil bezpočtu kynologických soutěží. Ve 20. letech 20. století redigoval ve Stráži myslivosti kynologickou část. Pravidelně přispíval i svými články o myslivosti, kynologii, ornitologii a střelných zbraních. Podhajský vytvořil sbírku paroží a růžků s vývojovými vadami a chorobami, kterou odkázal jako studijní pomůcku vysoké škole lesnické v Brně (v r. 2008 neznámá). V českých zemích patřil k průkopníkům nutnosti posuzovat při prokázané abnormalitě s parožím i lebku a rovněž poukazoval na potřebu hodnotit trofeje body, které se dosud posuzovaly volně. Vzor měl Podhajský v německy mluvících zemích (Rakousko 1894), kde se ostatně inspiroval i vedením plemenné knihy. Organizoval rovněž lovecké výstavy v Litomyšli v letech 1923 a 1929, kdy navíc proběhla výstava psů. Karel Podhajský zůstal činný až do sklonku svého života. Zemřel po krátké nemoci (ateroskleróza) 12. září 1930 ve věku 59 let. Pohřben je v Litomyšli. Po jeho smrti uctili členové Československé myslivecké jednoty jeho památku založením všestranných loveckých zkoušek pro ohaře s Podhajského jménem. Poprvé se pod názvem Všestranné zkoušky Karla Podhajského konaly roku 1932 v Bystrci u Brna, od roku 1946 se užívá pojmenování Memoriál Karla Podhajského. Zkoušky, nejvyšší v České republice, se konají každoročně v různých místech Čech a Moravy. Jubilejní ročníky (v osmém roce každého desetiletí) se konají v Litomyšli. V roce 1971 byla na Podhajského domě v Litomyšli odhalena jeho pamětní deska od akad. sochaře Františka Jandy. (Zdroj životopisu: Klimešová Hana: Karel Podhajský, kynolog, Regionální muzeum v Litomyšli 27.9-16.11.2008, scénář výstavy, uložen tamtéž)
Neveřejná poznámka	Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA.
Poslední změna	20190426172324.5
URL	Wikipedie CZ Wikipedie Národní autority Katalog NK ČR abART Registr sbírek výtvarného umění
Odkazy	(3) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů)

osoba

Počet záznamů: 1