Počet záznamů: 1  

Šimek, Zdeněk, 1927-1970

  1. harmonizováno (xx0013620)
    Id0034171
    JménoŠimek, Zdeněk, 1927-1970
    CharakteristikaNarozen 19.4.1927 ve Veselí nad Lužnicí, zemřel 27.10.1970 v Praze. Sochař.
    Národnost česká
    PohlavíMužské
    Narození 19. 4. 1927 (19.04.1927 - 19.04.1927)   Veselí nad Lužnicí (Česko)
    Úmrtí 27. 10. 1970 (27.10.1970 - 27.10.1970)   Praha (Česko)
    Studium 1946-1951 (1946 - 1951)   Vysoká škola uměleckoprůmyslová  Praha (Česko)
    učitel: Dvořák, Karel, 1893-1950
    učitel: Wagner, Josef, 1901-1957
    Členství od 1964 (1964 - 1970)   Trasa (umělecká skupina)
    Profese sochaři
    Zdroj pro MA[01] Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1995.
    [02] www(národní galerie v Praze). Dostupné z WWW: http://www.ngprague.cz/cz/1010/2026/clanek/zdenek-simek-1927-8211-1970---socharske-dilo/. [cit. 26.07.2013]
    Zdroj pro NAJVK CB-REGO
    ŽivotopisZdeněk Šimek se narodil 19. 4. 1927 ve Veselí nad Lužnicí. Sochař. Vystudoval v letech 1946 až 1951 VŠUP v Praze u prof. Karla Dvořáka a Josefa Wagnera. Byl členem skupiny Trasa, společně vystavoval od roku 1964. Zdeněk Šimek patří k významným představitelům českého poválečného sochařství. Úspěšně navázal na tradici moderního sochařství, kterou dále rozvinul a propojil s novými výtvarnými tendencemi 60. let. Počátky jeho tvorby jsou spjaté s Mariánskými Lázněmi, pro něž vytvořil několik plastik pro prameny (Volavky, 1954; Pramen, 1956) a monumentální sousoší Roční doby (1957). Ženská figura a lidská postava mu byly vzorem i v následujících letech, viděnou skutečnost však dále abstrahoval. Jako hlavní výrazový materiál si zvolil dřevo, konkrétně černý dub. Protáhlé postavy definuje několika základními geometrickými tvary (cyklus Sloupů, 1964). V druhé polovině 60. let je již Šimek uznávanou uměleckou osobností a jeho díla jsou zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách. V roce 1965 vytváří tzv. průniky těles (Střecha, 1965) – geometrické prvky se prostupují a do dosud vertikálního rázu Šimkových plastik proniká horizontální členění. Po roce 1967 se znovu vrací ke kameni, aby vytvořil svá nejpozoruhodnější díla. Šimek přichází s vlastním pojetím abstrakce založené na čistotě formy, sumárnosti tvarů a jasných křivkách materiálu. Pro své objekty vytváří nové pojmy: Mobility (Mobilit, 1967) jsou dvojice čočkovitých útvarů řazených nad sebou; Fonolity (Fonolit, 1967) základní motiv multiplikují – vzniká dlouhá řada opakujících se prvků; Eolity (Eolit I–III, 1967) založené na čtvercové základně se otevírají pohledům z více stran; Kariolit (1968) je na rozdíl od Fonolitu horizontální. I nadále se však Šimek věnoval veřejným zakázkám (Kašna v Třeboni, 1969–1970). Zemřel předčasně na plicní chorobu 27. 10. 1970 v Praze. (http://www.ngprague.cz/cz/1010/2026/clanek/zdenek-simek-1927-8211-1970---socharske-dilo/)
    Neveřejná poznámkaZáznam neprošel revizí podle pravidel RDA.
    Poslední změna20171002010558.9
    URL Wikipedie CZ
    Wikipedie
    Národní autority
    Katalog NK ČR
    abART
    Registr sbírek výtvarného umění
    Zobrazit informace o knize na stránce www.obalkyknih.cz

    osoba

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.