Počet záznamů: 1
Max, Emanuel, 1810-1901
harmonizováno (jo20000080625) Id 0026227 Jméno Max, Emanuel, rytíř z Wachsteinu, 1810-1901 Jiné jméno Max, Emanuel, Ritter von Wachstein, 1810-1901
Viz též bratr: Max, Josef, 1804-1855
Charakteristika Narozen 19. 10. 1810 v obci Janov (nyní součást obce Nový Bor, okr. Česká Lípa), zemřel 21. 2. (nebo 22. 2.) 1901 v Praze. Sochař a řezbář, autor pamětí. Národnost česká
německá (nepreferovaná)
Pohlaví Mužské Narození 19. 10. 1810 (19.10.1810 - 19.10.1810) Janov (Nový Bor, Česko)
otec: Max, Josef František, 1765-1838Úmrtí 21. 2. (nebo 22. 2.) 1901 (21.02.1901 - 22.02.1901) Praha (Česko) Studium 1827-1831 (1827 - 1831) Akademie výtvarných umění v Praze Praha (Česko) 1833-1837 (1833 - 1837) Akademie der Bildenden Künste in Wien Vídeň (Rakousko) Profese sochaři řezbáři spisovatelé Zdroj pro MA [01] Rybařík, Václav. Kamenná sochařská díla bratrů Josefa a Emanuela Maxových. In www(časopis Kámen). Dostupné z WWW: http://www.revuekamen.cz/maxove.htm.
Zdroj pro NA MF Dnes 21. 2. 2001 Emanuel Max R. v. Wachstein: Zweiundachtzich Lebensjahre Toman, P: Nový slovník československých výtvarných umělců Rybařík, Václav : Kamenná sochařská díla bratrů Josefa a Emanuela Maxových (biografická poznámka (doplnění profese, upřesnění data úmrtí)) Životopis Emanuel Max se narodil 19. 10. 1810 v Janově u Sloupu v Čechách v rodině sochaře a řezbáře Josefa Františka Maxe jako mladší z bratrů Maxových. Jejich rodiště leželo v převážně německy osídleném území, takže oba byli vlastně českými Němci, ale s kladným vztahem k naší historii. V letech 1827 až 1831 studoval na pražské Akademii u Josefa Berglera. V letech 1833 až 1837 pracoval ve Vídni a současně studoval na tamní Akademii. V roce 1839 obdržel stipendium Klarovy nadace a odešel do Říma, kde se dále vzdělával a pracoval až do roku 1849, kdy se vrátil do Prahy a zde pak trvale žil a pracoval. Kromě mnoha řádů a vyznamenání obdržel od císaře Ferdinanda V. za bronzový pomník maršála Radeckého (na kterém spolupracoval s bratrem Josefem a který dokončoval po jeho smrti) šlechtický predikát rytíř z Wachsteinu. Spolupracoval s bratrem Josefem a po jeho smrti v červnu 1855 pokračoval na nové sochařské výzdobě Karlova mostu. Pro ni se svojí dílnou vytvořil a v roce 1855 osadil sousoší sv. Františka Serafinského se dvěma anděly, v roce 1857 sousoší sv. Kryštofa, v roce 1859 sousoší Piety a konečně v roce 1861 sochy P. Marie a sv. Jana na sousoší sv. Kříže. Je autorem mnoha sochařských výzdob v Praze. Z mimopražských děl Emanuela Maxe jsou nejznámější sochy a busty různých významných šlechticů, vesměs z bílého mramoru. Nejznámější a nejhodnotnější společné dílo bratrů Josefa a Emanuela Maxových je bronzový pomník maršála Radeckého (1849-55), který stával na Malostranském náměstí a dnes je umístěn v Lapidáriu Národního muzea. V roce 1893 vydal svoje obsáhlé německy psané paměti, kde se občas zmiňuje i o díle staršího bratra. Emanuel Max zemřel 22. 2. 1901 v Praze. Neveřejná poznámka Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA. Poslední změna 20171002004600.6 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (1) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů) 
osoba
Počet záznamů: 1