Počet záznamů: 1

Max, Josef, 1804-1855

	harmonizováno (xx0036229)
Id	0026226
Jméno	Max, Josef, 1804-1855
Viz též	bratr: Max, Emanuel, 1810-1901 rytíř z Wachsteinu,
Charakteristika	Narozen 16. 1. 1804 v obci Janov (nyní součást obce Nový Bor, okr. Česká Lípa), zemřel 18. 6. 1855 v Praze. Sochař, řezbář, restaurátor.
Národnost	česká německá (nepreferovaná)
Pohlaví	Mužské
Narození	16.01.1804 Janov (Nový Bor, Česko) otec: Max, Josef František, 1765-1838
Úmrtí	18.06.1855 Praha (Česko)
Studium	1823 - 1829 Akademie výtvarných umění v Praze; bratr Praha (Česko) učitel: Bergler, Josef, 1753-1829

Profese	sochaři
	řezbáři
	restaurátoři
Zdroj pro MA	[01] Hnojil, Adam. Josef Max : sochařství pozdního neoklasicismu v Čechách /. Vyd. 1. Praha : Eminent, 2008. 188 s.. ISBN 978-80-902568-8-0. Dostupné z WWW: http://toc.nkp.cz/NKC/200902/contents/nkc20091849999_1.pdf. [02] Rybařík, Václav. Kamenná sochařská díla bratrů Josefa a Emanuela Maxových. In www(časopis Kámen). Dostupné z WWW: http://www.revuekamen.cz/maxove.htm.
Zdroj pro NA	Umění. č. 4/2005
	DDB
	Hnojil, Adam : Josef Max (doplnění biografické poznámky (upřesnění dat a míst narození a úmrtí, doplnění profesí))
Životopis	Josef Max se narodil 16. 1. 1804 v Janově u Sloupu v Čechách v rodině sochaře a řezbáře Josefa Františka Maxe jako starší z bratrů Maxových. Jejich rodiště leželo v převážně německy osídleném území, takže oba byli vlastně českými Němci, ale s kladným vztahem k naší historii. Začal jako řezbář v otcově dílně. V letech 1823 až 1829 studoval na pražské Akademii u Josefa Berglera. V roce 1830 si otevřel v Praze dílnu, která se postupně stala sochařským střediskem i školou pro řadu našich nových sochařů. V jeho tvorbě převládaly kamenné, až na výjimky pískovcové sochy panovníků a světců. Nejstarší světeckou sochou Josefa Maxe je pískovcová socha sv. Víta na jeho náhrobním oltáři v katedrále sv. Víta z roku 1840. Nejvýznamnější v tomto směru jsou ale tři světecké sochy a sousoší pro Karlův most - sousoší sv. Norberta se sv. Václavem a sv. Zikmundem z let 1852 - 1853, sousoší sv. Josefa s Ježíškem z roku 1854 a socha sv. Jana Křtitele (pro předčasné Maxovo úmrtí dokončena Josefem Effenbergerem v roce 1856). Kromě vlastních tří děl se podílel na sochařské výzdobě Karlova mostu i jako restaurátor starších děl, poškozených buď stářím anebo střelbou v roce 1848. Nejrozsáhlejší a stěžejní pražskou zakázkou pro Josefa Maxe byla sochařská výzdoba novogotického, 23,7 m vysokého, pomníku císaře Františka I., zvaného též Hold českých stavů, na nynějším Smetanově nábřeží. Je autorem mnoha sochařských výzdob v Praze, Mariánských Lázních, Karlových Varech a dalších. V jeho dílně vzniklo také mnoho náhrobků, převážně na Olšanech, ale také v Chrastavě a Liberci. Nejznámější a nejhodnotnější společné dílo bratrů Josefa a Emanuela Maxových je bronzový pomník maršála Radeckého (1849-55), který stával na Malostranském náměstí a dnes je umístěn v Lapidáriu Národního muzea. Josef Max zemřel poměrně mlád 18. 6. 1855 v Praze.
Neveřejná poznámka	Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA.
Poslední změna	20171002130853.7
URL	Wikipedie CZ Wikipedie Národní autority Katalog NK ČR abART Registr sbírek výtvarného umění
Odkazy	(3) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů)

osoba

Počet záznamů: 1