Počet záznamů: 1  

Hořínek, Karel, 1936-

  1. harmonizováno (ola200201454)
    Id0024586
    JménoHořínek, Karel, 1936-
    Viz též dědeček: Hořínek, Karel, 1868-1935
    CharakteristikaNarozen 2. 6. 1936 v Olomouci. Sochař a restaurátor.
    Národnost česká
    PohlavíMužské
    Narození 2. 6. 1936 (02.06.1936 - 02.06.1936)   Olomouc (Česko)
    Studium 1953 - 1958 (1954 - 1958)   Střední uměleckoprůmyslová škola (Uherské Hradiště, Česko)  Uherské Hradiště (Česko)
    učitel: Habarta, Jan, 1919-1989
    učitel: Hofman, Karel, 1906-1998
    Členství od 1990 (1990)   Unie výtvarných umělců Olomoucka [02]    Praha (Česko)
    Profese sochaři
    restaurátoři
    Obor výtvarné umění
    restaurátorství
    Zdroj pro MA[01] Nová encyklopedie českého výtvarného umění: dodatky. Praha : Academia, 2006. [cit. 11.04.2019]
    [02] Informační systém abART. Dostupné z WWW: http://abart-full.artarchiv.cz/. [cit. 11.04.2019]
    Zdroj pro NAwww (Vědecká knihovna v Olomouci - REGO)
    www(Wikipedie, otevřená encyklopedie), cit. 24. 6. 2019
    Nová encyklopedie českého výtvarného umění: dodatky. Praha : Academia, 2006. (autoritní forma, datum narození, biografická poznámka)
    Odkaz na wwwhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hořínek
    ŽivotopisKarel Hořínek se narodil 2. 6. 1936 v Olomouci. Je sochařem a restaurátorem. Vyučil se kameníkem v letech 1951-1954. Poté studoval střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti u prof. Jana Habarty a Stanislava Mikulaštíka v letech 1954-1958. Je synem Vojtěcha Hořínka. Žije v Olomouci. Od roku 1990 členem UVUO. Již jeho raná figurální tvorba svědčí o tom, že jako vyučený kameník a milovník rodného barokního města pochopil barokní dynamismus. Svůj vztah k baroku vyjádřil i v řadě kamenných a dřevěných plastik, včetně repliky Brokofova sv. Vojtěcha pro pražský Karlův most. Většina jeho děl se odvíjí od biomorfních tvarů přírody, jež daly vzniknout rozsáhlému cyklu Květy. V něm se snažil umělecky vyjádřit přírodní cykly – zrod, rašení, rozkvět, zrání, uvadání, zánik. Tuto dramatickou hru převedl do mnoha skulpturálních podob, v nichž vše podřídil jasně formulované linii celku. Ačkoli v řadě těchto prací dosáhl velkého emotivního výrazu, často je výsledek dekorativní. Pozornost věnuje i povrchu plastik a s ní roste i zájem o strukturu materiálu. To dokládají monumentálně koncipované dubové reliéfy, v nichž řeč textury kompozičně doplňuje vbíjením chladné litiny, čímž dosahuje významového napětí mezi přírodním materiálem a kovem.
    Popis opravy370a, 375, 374, 372 - nově, 678 - doplnění, zdroj - další výskyt
    Poslední změna20190702220002.1
    URL Wikipedie CZ
    Wikipedie
    Národní autority
    Katalog NK ČR
    abART
    Registr sbírek výtvarného umění
    osoba

    osoba

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.