Počet záznamů: 1
Klimt, Gustav, 1862-1918
harmonizováno (jn19990004419) Id 0023795 Jméno Klimt, Gustav, 1862-1918 Viz též bratr: Klimt, Ernst, 1864-1892 [01]
Charakteristika Narozen 14. 7. 1862 v Baumgartenu u Vídně, zemřel 6. 2. 1918 v Vídni. Rakouský malíř, některé práce realizoval v Čechách. Národnost rakouská
Pohlaví Mužské Narození 14. 7. 1862 (14.07.1862 - 14.07.1862) [01] Baumgarten (Rakousko) [01] Úmrtí 6. 2. 1918 (06.02.1818 - 06.02.1818) [01] Penzing (Vídeň, Rakousko) [01] Studium 1878-1881 (1878 - 1881) K.K. Österreichisches Museum für Kunst und Industrie. Kunstgewerbeschule Vídeň (Rakousko) Členství 1897-1905 (1897 - 1905) [01] Wiener Secession; zakládající člen, do roku 1905 předseda [01] Vídeň (Rakousko) Profese malíři Styl secesní umění Zdroj pro MA [01] Mráz, B., Mrázová-Schusterová, M.: Encyklopedie světového malířství. 2. 1988. 620 s.
[02] Wikipedia, the free encyklopedia. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org. [cit. 03.09.2014]
Zdroj pro NA Panna Mráz, B., Mrázová-Schusterová, M.: Encyklopedie světového malířství. 2. 1988. 620 s. (biografická poznámka) DNB, cit. 3. 9. 2014 (preferovaná forma jména) www(Wikipedia, die freie Enzyklopädie), cit. 8. 9. 2014 Odkaz na www http://de.wikipedia.org/wiki/Gustav_Klimt Životopis Gustav Klimt se narodil 14. 7. 1862 v Baumgartenu u Vídně a zemřel 6. 2. 1918 ve Vídni. Byl rakouským malířem, synem rytce a zlatníka Ernsta Klimta, jenž pocházel z Čech. V roce 1876 vstoupil Klimt na uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni, kde v letech 1878-1881 studoval u F. Laufbergera, na jehož doporučení dostal první zakázku, nástropní malby pro Vídeňský palác stavitele Sturanyho, jež provedl se svým mladším bratrem Ernstem a spolužákem F. Matschem. Spolu pak po studiích si najali společný ateliér a pracovali v duchu svého učitele pro architekty F. Fellnera a H. Helmera. Za výzdobu schodiště ve Vídeňském Burgtheateru byli vyznamenáni císařem Františkem Josefem Zlatým křížem. Po smrti Ernsta Klimta se kolektiv rozpadl. 1897 založil Klimt v opozici proti konzervativnímu spolku Wiener Künstlergenossenchaft spolu s devatenácti umělci Vereinigung bildender Künstler Österreichs – Secession (Vídeňská secese) a byl jejím předsedou až do roku 1905, kdy s několika přáteli spolek opustil. Pro první výstavu vídeňské secese vytvořil litografický plakát (zápas Thésea s Minotaurem) znázorňující boj obou uměleckých spolků. 1905-1908 vytvořil svůj „zlatý styl“, kdy virtuózní kresba je kombinována se stylizovanou plošnou zkratkou, do níž převádí všechny tělesné tvary a prorůstá dekorem, malířských hodnot je dosahováno rafinovanými technickými prostředky, jemné barevné půltóny se prolínají se stříbrem a zlatem, jež obrazu dodávají charakter drahocenného předmětu. V roce 1908 dostal v Římě zlatou medaili za obraz Tři lidské věky. V posledním období 1912-1918 ustupuje dekorativnost ve prospěch duchovního výrazu. 1917 byl Gustav Klimt jmenován čestným členem vídeňské a mnichovské akademie. Patřil k největším malířům evropské secese. Ovlivnil mnoho mladých malířů, mimo jiné O. Kokoschku a E. Schieleho. Popis opravy Zdroj Poslední změna 20150609142810.1 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (1) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů) 
osoba
Počet záznamů: 1