Počet záznamů: 1
Kalvoda, Alois, 1875-1934
harmonizováno (jk01052752) Id j0000333 Jméno Kalvoda, Alois, 1875-1934 Charakteristika Narozen 15. 5. 1875 ve Šlapanicích u Brna, zemřel 25. 6. 1934 v Běhařově u Klatov. Malíř, výtvarný pedagog, grafik, ilustrátor, dramatik, redaktor. Národnost česká
Pohlaví Mužské Narození 15. 5. 1875 (15.05.1875 - 15.05.1875) Šlapanice (Brno-venkov, Česko) Úmrtí 25. 6. 1934 (25.06.1934 - 25.06.1934) Běhařov (Česko) Studium 1892-1896 (1892 - 1896) 1897-1899 (1897 - 1899) Akademie výtvarných umění v Praze Praha (Česko)
učitel: Mařák, Julius, 1832-1899Zaměstnání 1900-1934 (1900 - 1934) Krajinářská škola Aloise Kalvody Praha (Česko) Běhařov (Česko) Členství Zakládající člen: Sdružení výtvarníků vinohradských 1899-1907 (1899 - 1907) Spolek výtvarných umělců Mánes od 1902 (1902) Jednota umělců výtvarných spoluzakladatel: [02] od 1902 (1902) [02] Sdružení výtvarných umělců moravských Profese malíři grafici ilustrátoři dramatici výtvarní pedagogové Styl Mařákova škola Zdroj pro MA [01] Kalvoda, Alois - Zemanová, Jana. Alois Kalvoda 1875-1934 : [katalog výstavy], Jihlava 18.6.-30.8.1998 /. V Jihlavě : Oblastní galerie Vysočiny, 1998. 88 s.. ISBN 80-901359-9-4.
[02] Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha : Academia, 1995.
Zdroj pro NA PNP-LA www(Informační systém abART), cit. 25. 10. 2011 (autoritní forma, biografické údaje) Kalvoda, Alois : Alois Kalvoda 1875-1934, Jihlava 1998 (biografická poznámka - obor působnosti) Životopis Alois Kalvoda se narodil 15. května 1875 ve Šlapanicích u Brna. Studoval na brněnském gymnáziu a v 16 letech se přihlásil na pražskou Akademii do krajinářského ateliéru J. Mařáka. 1892 se vydal do Prahy a v Mařákově ateliéru zůstal (s přestávkou vojenských let 1896-1897) až do učitelovy smrti 1899. Po návratu z vojenského výcviku svou malířskou techniku zlepšoval vedle Antonína Slavíčka a začalo se mu dostávat pozitivních ohlasů kritiky. Po absolvování Akademie odjel jako vojenský roční dobrovolník do Bosny a Hercegoviny, odkud si přivezl řadu olejů. Po návratu do Čech pravidelně vystavoval a 1900 získal Hlávkovo stipendium do Paříže, kam odjel společně s J. Mařatkou; 1901 obdržel totéž stipendium do Mnichova. Ačkoli jej pobyty příliš neovlivnily ve výtvarném projevu, přispěly k rozšíření jeho uměleckého rozhledu. Po předčasné Maroldově smrti převzal Kalvoda jeho pražský ateliér a od roku 1900 v něm provozoval svou soukromou krajinářskou školu, jíž prošli mj. J. Váchal, K. Němec a M. Benka. Škola působila přes 30 let, nejprve v Praze a poté v Běhařově. Za letních plenérových pobytů si Kalvoda oblíbil Křivoklátsko, kde se 1905 usadil se svou manželkou Annou v bývalé chalupě houslisty F. Lauba (postupně ji přeměnil na jeho muzeum). 1917 zakoupil zámeček v Běhařově na Šumavě, který nechal od základu nově upravit a vyzdobit svými současníky (J. Štursa, F. Bílek, J. Úprka ad.). Natrvalo sem pak přesídlil a zámeček přetvořil v umělecké i společenské centrum okolí. Po rozvodu se podruhé oženil roku 1933, šťastného manželství však užil jen krátce; zemřel na Běhařově 25. června 1934 a pohřben je v rodinné hrobce ve Šlapanicích. Již jeho rané práce zaznamenaly posun od Mařákova díla po formální i námětové stránce. Melancholické lesní interiéry vystřídaly otevřené pohledy do krajiny, březové háje a pole či louky zalité plným denním sluncem. Za vrchol malířovy tvorby je považována doba kolem přelomu století do roku 1905, charakterizovaná secesním symbolismem (Cesta, 1901; Podzimní slunce, 1902). Jeho působení na Křivoklátsku spadá do let 1905-1917, kdy se přiklonil k iluzivním, světelnými kontrasty mezi temným předním a světlým druhým plánem vyznačeným pohledům do krajiny (Vesnička v břízách, Slovácko, 1906; Rybník v březovém háji, Tání na Volyňce). V nich spojoval naturalismus s malířským dekorativismem. Poslední fáze tvorby spadá do doby Kalvodova pobytu v Běhařově, vyznačuje se technicky brilantními krajinnými sceneriemi, ozvláštněnými silným protisvětlem (Macocha, 1928) či zářivou bělobou (Zamrzlá tůň, Krajina v zimě). Kromě malířské a pedagogické činnosti se věnoval literární tvorbě. Od roku 1907 přispíval úvahami o umění a umělcích, kritice a estetice do měsíčníku JUV "Dílo", který v letech 1909-1912 redigoval. 1919 spoluzaložil a řídil "Umělecký list" SVUM. Uplatnil se i na poli dramatické tvorby (drama Marhovský, lyrická hra Hořec) a ilustrace (Ivův román Ant. Sovy). Neveřejná poznámka Záznam neprošel revizí podle pravidel RDA. Poslední změna 20171002004306.1 URL Wikipedie CZ
Wikipedie
Národní autority
Katalog NK ČR
abART
Registr sbírek výtvarného uměníOdkazy (4) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (rodů) 
osoba
Počet záznamů: 1